Francouzským národním shromážděním dnes rezonují nesouhlasné a kritické projevy předsedů všech parlamentních stran. Opozice se totiž pokouší o vyslovení nedůvěry kabinetu Gabriela Attala, který usedl do premiérského křesla před necelým měsícem. Attal v úvodním projevu odsoudil snahu opozice a její "permanentní blokádu" všech vládních snah o reformy. Hlasování nepodpořila pravicová opozice a návrh na nedůvěru má tak naprosto minimální šance na úspěch, píší francouzská média.
Hlasování společně vyvolaly levicové opoziční strany. Představitelé stran Nepodrobená Francie (LFI), zelených, socialistů a komunistů ho předložili minulé úterý před Attalovou prezentací vládního programu. Vadilo jim, že premiér spolu s představením svých priorit nepožádal poslance o důvěru. Žádost nového kabinetu o důvěru je sice obvyklá, ale není vyžadovaná ústavou, píše BFM TV.
K návrhu se odmítly připojit pravicové strany, které rovněž v některých bodech s vládní politikou nesouhlasí. Podle Marine Le Penové z Národního sdružení (RN) se ti, kteří návrh podali, sami zdiskreditovali tím, že o hlasování požádali už před přednesem vládního programu. Pokud by se poslanci za RN rozhodli hlasovat proti vládě, mohla by padnout. Tento krok je ale krajně nepravděpodobný, shodují se média.
"Francouzi ve volbách vybrali nejsilnější stranu, která sice nemá v Národním shromáždění většinu, ale čekají od každého z nás dialog, naslouchání a konstruktivní řešení. A jaká byla vaše reakce? Preventivní hlasování o nedůvěře," řekl Attal před hlasováním a odsoudil "permanentní blokádu" ze strany opozice.
Attal není prvním premiérem, který čelí hlasování o nedůvěře. Jeho předchůdkyně Élisabeth Borneová během necelých 20 měsíců v čele vlády ustála 31 pokusů o svržení vlády. Nejblíže k vyslovení nedůvěry byl její kabinet v březnu 2023, v době vášnivých debat a veřejných nepokojů spojených s penzijní reformou. Opozici tehdy chybělo jen devět z 289 potřebných hlasů, píše AFP.