Generální tajemník NATO vyzval k prodloužení příměří v Gaze

 Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg dnes vyzval k prodloužení příměří mezi Izraelem a palestinským radikálním hnutím Hamás. Čtyřdenní příměří, které má vypršet v noci na úterý, dosud pomohlo k propuštění 39 izraelských občanů a také 19 cizinců, jejichž propuštění nebylo součástí dohody o příměří.

"Vyzývám k prodloužení přestávky, přineslo by to další úlevu obyvatelům Pásma Gazy a také propuštění dalších rukojmí," uvedl Stoltenberg na tiskové konferenci před jednáním ministrů zahraničí aliance, které začíná v úterý. Situace v oblasti si podle něj vyžaduje trvalé politické řešení.

Šéfové diplomacií na dvoudenním jednání podle Stoltenberga potvrdí dlouhodobou podporu NATO Ukrajině. Náčelník ukrajinského generálního štábu, generál Valerij Zalužnyj, nedávno v rozhovoru s časopisem The Economist uvedl, že válka se ocitla ve slepé uličce a hrozí, že ukrajinskou protiofenzívu vystřídají poziční boje, které mohou trvat roky a které jsou výhodné pro Rusko. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj následně prohlásil, že nepokládá situaci na frontě za patovou, nicméně připustil, že část světa je už válkou na Ukrajině unavena.

Na dotaz ohledně možné patové situace Stoltenberg odpověděl, že i když se frontová linie poslední dobou neposunula, "probíhají velmi tvrdé boje a na ruské straně byly zaznamenány velké ztráty".

"Statečnost ukrajinských bojovníků na nás dělá obrovský dojem," dodal generální tajemník aliance. Jak rovněž zdůraznil, spojenci v NATO se již dříve shodli, že se "Ukrajina stane členem NATO". "Na našem setkání odsouhlasíme doporučení ohledně dalších reforem, které by měla Ukrajina přijmout," doplnil.

Ministři zemí NATO budou podle něj v úterý a ve středu diskutovat o všech "destabilizačních akcích" Ruska jak na Ukrajině, tak v jejím okolí. "Rusko přineslo válku zpět do Evropy a snaží se destabilizovat naše demokracie prostřednictvím kybernetických útoků, dezinformací, vydíráním souvisejícím s energetikou a dokonce i migrací," prohlásil Stoltenberg.

V této souvislosti zmínil situaci ve Finsku, kde hraniční přechody z Ruska zaplavilo velké množství migrantů ze zemí, jako je Jemen, Somálsko či Afghánistán, kteří nemají platné doklady. Finsko následně obvinilo Rusko, že žadatele o azyl k hranici přepravuje s cílem vyvolat migrační krizi. Moskva toto obvinění popřela. "Moskva v posledních týdnech usnadňovala příchod migrantů k finské hranici, což vedlo k uzavření hraničních přechodů. Snaží se využívat migraci jako nástroj nátlaku na souseda a našeho spojence v NATO," řekl Stoltenberg.

Šéf NATO hovořil rovněž o vstupu Švédska do NATO, který už více než rok blokují Turecko a Maďarsko. "Členství Švédska učiní NATO silnější a bezpečnější. Vítám tedy, že turecký parlament zahájil svůj ratifikační proces. Počítám s tím, že Turecko i Maďarsko ratifikaci dokončí co nejdříve," uvedl Stoltenberg.

Švédsko podalo přihlášku do NATO loni na jaře společně s Finskem. Severské země to udělaly v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. Finsko už členem aliance je. Ankara žádost Švédska o vstup do NATO dlouho odmítala schválit se zdůvodněním, že Stockholm nepostupuje dostatečně rázně proti organizacím a skupinám, které Turecko považuje za teroristické, tedy například proti Straně kurdských pracujících (PKK). K odkladu ratifikace přispěly i demonstrace, během nichž se ve Švédsku pálil korán. Před pár dny nicméně začal ratifikaci vstupu Švédska do NATO projednávat zahraniční výbor tureckého parlamentu.

Budapešť ratifikaci blokuje s odkazem na kritiku od některých švédských politiků na adresu Budapešti kvůli zhoršování stavu demokracie v Maďarsku.