Izraelský poslanec ze strany premiéra Benjamina Netanjahua Nissim Vaturi, který je i místopředsedou parlamentu, dnes zopakoval své dřívější vyjádření, že Pásmo Gazy by mělo být spáleno. Server The Times of Israel (ToI) připomněl, že Vaturi to řekl jen den před zasedáním Mezinárodního soudního dvora (ICJ) v Haagu. Ten se bude zabývat stížností, v níž Jihoafrická republika (JAR) viní Izrael z páchání genocidy v palestinském Pásmu Gazy.
JAR viní Izrael i z toho, že nepotrestal ty, kteří podněcovali ke genocidě Palestinců. Ve stížnosti k ICJ je uveden i seznam výroků vysokých izraelských činitelů, včetně premiéra Netanjahua, které jsou toho podle JAR důkazem. Nejtvrdší postoje vůči Palestincům zaujímají krajně pravicoví spojenci premiéra Netanjahua v jeho koaliční vládě, včetně dvou ministrů Becalela Smotriče a Itamara Ben Gvira, kteří ostrou rétorikou už před rokem podle mnohých přispěli k růstu násilností židovských osadníků vůči Palestincům na okupovaném Západním břehu.
Poslanec strany Likud Vaturi dnes podle ToI místnímu rozhlasu řekl, že vůbec nelituje toho, co loni v listopadu napsal na sociální síti stran vypálení Gazy. "Jsme příliš humánní. Spalme Gazu, nic menšího!" uvedl tehdy Vaturi.
"Za svými slovy si stojím. Co znamená spálit? Jít tam a roztrhat je na kusy. Naši vojáci by neměli ani vteřinu přemýšlet o tom, že musíme být humánní," řekl Vaturi. "Podařilo se nám organizovaně evakuovat 1,9 milionu lidí a zůstalo jich tam 100.000," dodal s odkazem na sever Gazy. Tam zahájila koncem října izraelská armáda pozemní operaci a předtím vyzývala obyvatele k rychlé evakuaci na jih. Mnozí ale museli jít pěšky, někteří jeli na vozech tažených osly, protože neměli palivo. Na severu zůstali nepohybliví pacienti se zdravotníky či senioři, kteří nechtěli opustit své domovy v obavě, že už se tam nevrátí. Desítky tisíc bytů pak zničily bomby.
Většina z 2,4 milionu obyvatel Pásma Gazy se od října postupně přesunula na jih tohoto úzkého pobřežního území, kde jich nyní asi milion přežívá v okolí Rafáhu, mnozí v provizorních přístřešcích. Mají málo jídla i vody, organizace Světový potravinový program (WFP) už v prosinci varovala, že tam do několika měsíců hrozí hladomor. Už mnoho týdnů v Pásmu Gazy není bezpečno nikde a rakety dopadají i do Rafáhu.
Izrael zahájil masové bombardování Pásma Gazy loni 7. října, když tamní hnutí Hamás, považované EU či Spojenými státy za teroristickou organizaci, předtím zaútočilo na izraelské pohraničí. Tam povraždilo na 1200 lidí, většinou civilistů, a zhruba 240 lidí uneslo do Gazy. Při izraelských úderech zemřelo podle Hamásu na 23.000 Palestinců, z toho kolem 70 procent byly ženy, děti a nezletilí. Tento údaj nelze nezávisle ověřit, mnozí experti ale tvrdí, že víceméně odpovídá skutečnosti. Zahrnuje i členy Hamásu, jichž vojáci zabili na 8500 v Gaze a dalších 1000 už 7. října při útoku na Izrael, napsal dnes ToI.
Jihoafrická republika podala podnět k ICJ v Haagu koncem prosince. Žádá tento soud, aby předběžným opatřením zastavil vojenské útoky izraelské armády v Pásmu Gazy, a zamezil tak pokračování činů, které JAR označuje za genocidu. Soud v Haagu zatím nebude rozhodovat o tom, zda Izrael genocidu páchá, či ne.
Izrael k prvnímu jednání ICJ, které potrvá dva dny, poslal podle agentury AP své přední právníky a také přeživšího holokaustu. To je neobvyklé, protože Izrael obvykle označuje OSN a mezinárodní soud za zaujaté. Rozhodnutí nebojkotovat toto jednání zřejmě znamená, že Izrael má obavy z verdiktu, který by mohl poškodit jeho mezinárodní pověst, případně nařídit, aby zastavil válečné operace v Gaze. Předběžné opatření ICJ podle agentury Reuters může vyzvat k tomu, aby se Izrael zdržel "činů, které by mohly zhoršit tento právní spor".
_480x270.jpg)
