Doživotní trest vězení za genocidu, válečné zločiny a zločiny proti lidskosti spáchané během války v Bosně v letech 1992 až 1995 si před rokem, 20. března 2019, vyslechl bývalý vůdce bosenských Srbů Radovan Karadžić.
Soud OSN v Haagu mu tak v odvolacím řízení zvýšil prvoinstanční trest z roku 2016, kdy soudci Karadžičovi vyměřili 40 let odnětí svobody.
Rozsudek vynesl justiční orgán zřízený Radou bezpečnosti OSN zvaný Mechanismus OSN pro mezinárodní trestní tribunály (MICT), který převzal agendu po Mezinárodním trestním tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY), jenž v roce 2017 ukončil činnost. Prvoinstanční proces tehdy trval 499 dní a vyslechnuto při něm bylo 586 svědků. Obě strany se proti rozsudku odvolaly, prokurátor žádal doživotí.
Pokusy o revizi rozsudku
Rodák z Černé Hory Karadžić (74) posléze požádal o revizi rozsudku, který mu uložil doživotí. Žádost byla v dubnu zamítnuta. Podle předsedy soudu Carmela Agiuse návrh na mimořádný opravný prostředek neměl potřebný právní základ. Loni v září pak Karadžičovi nevyšel ani další pokus o revizi rozsudku.
Radovan Karadžić, vystudovaný psychiatr, je považován za jednoho z hlavních strůjců války v Bosně a Hercegovině, která balkánskou zemi v 90. letech minulého století sužovala. V dubnu 1992 byl zvolen prezidentem bosenské Republiky srbské a v čele tohoto útvaru stál více než čtyři roky, než kvůli stíhání pro válečné zločiny rezignoval a na 12 let zmizel. Zadrželi ho až v červenci 2008 v Bělehradě a následně putoval k ICTY.
