Šestnáctiletá švédská školačka se stala tváří boje za záchranu planety. V tom upozorňovat na nebezpečí spojené s klimatickou krizí jí prý pomáhá Aspergerův syndrom, díky němuž problematiku vidí černobíle. Jen černě, nebo naopak bíle ji ale vidí i svět.
Plachetnice Malizia II by koncem tohoto týdne měla po čtrnáctidenní cestě Atlantikem doplout do New Yorku. Normálně by hvězdou pětičlenné posádky putující na klimatický summit OSN byl monacký princ Pierre Casiraghi, nyní je ale "jen" námořníkem. Plaví se s ním totiž i šestnáctiletá Greta Thunberg, švédská aktivistka bojující za ochranu klimatu, která odmítá cestovat letadly.
"Nikomu neříkám, co má nebo nemá dělat. Vím, že patřím mezi velmi malou skupinu lidí, kteří mají možnost něco podobného udělat, tak jsem té šance využila," uvedla na tiskové konferenci před vyplutím z přístavu Plymouth. Málokdo se při té příležitosti pozastavil nad slovy kapitána Borise Hermanna, že Malizia II je schopna obeplout zeměkouli bez vyprodukování jakýchkoli emisí a může být příkladem toho, kam nasměrovat vývoj. Symboliku bezemisní cesty zastínily dohady o tom, jak se z New Yorku dostane Greta, její otec a dokumentarista, jenž je doprovází. A kolik letenek se pořídí, aby se loď dostala zpět k německému majiteli.
"Jsem ráda, že se média zajímají o téma týkající se klimatu, ačkoli je mnoho důležitějších, než je zrovna tato plavba," řekla též Greta. Jakoby tušila, že lidé budou spíše řešit ji samu než možnosti bezemisního cestování. Stalo se jí to ostatně už při propagaci cestování vlakem - kritici se na ni vrhli za to, že na fotografii z vagonu jedla z plastových misek.
Jenže ani médiím se není co divit - i onu "plachetnicovou tiskovku" organizátoři připravili tak, že hlavní hvězdou nemá být kapitán, ale šestnáctiletý symbol boje s klimatickou krizí s vzezřením mladšího dítěte.
Začalo to depresí
Greta Tintin Eleonora Ernman Thunberg se narodila v roce 2003 v prominentní švédské rodině. Matka Malena Ernam je slavná operní pěvkyně a tec Svante Thunberg je herec, jenž se jmenuje po jednom ze svých předků, který v roce 1903 obdržel Nobelovu cenu za chemii a už v roce 1896 zmiňoval teorii, podle níž oxid uhličitý může způsobovat oteplování planety. Greta má také mladší sestru Beatu.
Jako nápadně tiché dítě se Greta odmala potýkala s šikanou vrstevníků. Více ji ale rozhodilo, když se ve třetí třídě dozvěděla o oteplování klimatu, jež by mohlo mít nevyvratitelné dopady na životní prostředí. Zprvu tomu nevěřila, protože nemohla pochopit, že lidé o možné hrozbě vědí, a nic s tím nedělají. Na problém se ale zaměřila tak zarputile, až z toho v jedenácti letech dostala silnou depresi, přestala jíst i mluvit. Kvůli silnému úbytku váhy, který jí v citlivém věku zpomalil i růst, se dostala až k psychiatrovi. Ten předepsal léky na depresi a mimo jiné diagnostikoval Aspergerův syndrom - lehkou formu autismu, která mimo jiné ztěžuje vytváření sociálních kontaktů.
Greta v tom vidí výhodu: "Kdybych byla normální, chovala bych se jako ostatní a problém bych časem pustila z hlavy. To, že jsem jiná, mi umožňuje vnímat svět z jiného úhlu - věci vidím černobíle." Během léčení deprese se rozmluvila doma a ke změně životního stylu postupně přesvědčila i rodiče. Rodina dala přednost veganské stravě. Matka přestala létat letadlem, a svou koncertní kariéru tak prakticky omezila jen na Skandinávii. Otec pořídil elektromobil, který se navíc využívá, jen když je to nutné.
Světová školní stávka
V roce 2017 Greta poslala do soutěže švédských novin esej o tom, proč by se lidé měli začít více angažovat v ochraně klimatu. Díky tomu si jí všiml místní ekologický spolek a přizval ji do svých řad. Když se ve skupině debatovalo o tom, jak k problému přitáhnout větší pozornost, došlo ke střelbě na střední škole v americkém Portlandu a přeživší studenti odešli ze školních lavic a zorganizovali celostátní protest za změnu zákonů týkajících se zbraní v USA. Gretu to inspirovalo k nápadu školních stávek. Ostatní členové spolku se k tomu neměli, a tak se Greta rozhodla jít do toho sama.
S cedulí Skolstrejk för klimatet (Školní stávka za klima) se poprvé posadila před budovu švédského parlamentu ve Stockholmu 20. srpna 2018 i přes nelibost rodičů. Pokračovala denně až do voleb, které se konaly 9. září. Od té doby chodila stávkovat každý pátek. Její fotografie se objevily na sociálních sítích, toho si všimla média a všude se začalo psát o zachmuřené dívce demonstrující za každého počasí do té doby, než státy "začnou plnit závazky vyplývající z Pařížské dohody". Podle té se má mimo jiné s pomocí emisních limitů dosáhnout toho, aby nárůst průměrné teploty nepřekročil hranici 1,5 °C ve srovnání s dobou před průmyslovou revolucí. Gréta svou zarputilostí inspirovala další studenty a školní stávky se postupně rozšířily do stovek měst a několika desítek zemí včetně České republiky. Té největší se účastnilo přes 1,6 milionu lidí po celém světě.
Někdy v tuto chvíli se to všechno vymklo. Z protestujícího děvčete se stal symbol, který jedna část veřejnosti velebí, zatímco druhá mu nemůže přijít na jméno. Světová média se naopak předhánějí v tom, kdo s Gretou udělá rozhovor, objevila se třeba na titulních stranách časopisů Time či Wired. Skupina švédských a norských poslanců ji nominovala na Nobelovu cenu míru, časopis GQ pro ni vytvořil ocenění Game Changer Award a udělil jí ho takřka na rok přesně ode dne, kdy se stávkou začala. Přijal ji papež František, promluvila před zástupci OSN, ekonomického fóra v Davosu, v Evropském, britském i francouzském parlamentu.
Justin Bieber ekologie
Pro ochránce klimatu představuje hrdinku, jíž se konečně naslouchá. Působivější je pro ně o to víc, že se sama snaží jít příkladem a dokáže kritizovat mocné z očí do očí. Ze stejných důvodů ale přitahuje nemilosrdnou kritiku. Ta ji považuje za "mesiáše v šortkách", "Justina Biebera ekologie" nebo "zmanipulovanou chudinku". "Žádný náctiletý není tak šíleně vlivný jako Greta Thunberg, hluboce narušený mesiáš hnutí obránců klimatu," začal svůj komentář Andrew Bolt, vlivný novinář deníku Herlad Sun a televize Sky News. "Nikdy jsem neviděl dívku tak mladou a s tolika psychickými poruchami, kterou by tolik dospělých bralo jako svého gurua," pokračoval mimo jiné.
Do dívky, jež říká "poslouchejte vědce" a "dělejte, co je ve vašich silách", si kopne kdekdo. Za hysterku ji označil i český prezident Miloš Zeman. Syn přechozí hlavy státu, Václav Klaus mladší, se ohradil proti tomu, že by do politiky měla mluvit "puberťačka s diagnostikovanými psychickými problémy". Zdaleka nejsou sami.
Byznys je všude
Příklad podnikatele Ingmara Rentzhoga, jenž údajně jako první zveřejnil Gretiny fotografie na Facebooku a Instagramu, ukazuje, jak se na dívce také vydělává. Angažoval ji ve svém start-upu We Don’t Have Time, který na sociálních sítích upozorňuje na klimatické změny, ale třeba i na firmy, jejichž produkty cílí na ekologicky myslící zákazníky. Úspěch "kampaně s Gretou" využil v propagačních materiálech pro investory, od nichž podle švédských médií získal v přepočtu 24 milionů korun. Gretina rodina o tom údajně nevěděla a spolupráci s ním následně ukončila.
Dívka ani její blízcí prý na aktivitách nevydělávají, i přesto však byznys okolo ní kvete. Například vydavatelé si chválí, že roste zájem o knihy s ekologickou tematikou včetně těch dětských. Zisky jim plynou i ze sepsaných Gretiných projevů či z knihy, kterou o životě rodiny napsala její matka Malena (další pokračování již chystá). Blízcí sice ujišťují, že výdělky z publikací pošlou organizacím zabývajícím se životním prostředím, vydavatelství a knihkupci si ale své marže nechají.
Zdá se, že si sama Greta všechna tato "ale" uvědomuje. "Koneckonců jsme jen děti, nemusíte nám naslouchat," uvedla před francouzskými poslanci. "Naslouchejte expertům, s těmi se bavte," dodává často na otázky novinářů.
Když se člověk do jejích rozhovorů zaposlouchá, v podstatě z toho vychází, že Gretu do centra dění vytáhla média a chopily se jí všemožné organizace. Ona pozornosti využívá k tomu, aby mluvila o tom, co je pro ni důležité. Sice cituje poznatky jen z jednoho úhlu pohledu, ale na svůj věk překvapivě rozumně neustále odkazuje na odborníky. Těch už se ale nakonec ptá málokdo, spíše se řeší, jak se u toho dívka tvářila.