Rada OSN pro lidská práva (HRC) v pátek odsouhlasila vyslání mezinárodní vyšetřovací mise do Venezuely, kde by její členové měli zkoumat zprávy o závažném porušování lidských práv včetně nezákonných represí opozice, mučení vězňů či poprav bez řádného soudu. Pro příslušnou rezoluci na zasedání v Ženevě zvedlo ruku 19 členů rady včetně Česka a Slovenska, sedm států bylo proti.
Na formulaci rezoluce se podílely zejména latinskoamerické státy včetně Argentiny, Chile, Kolumbie či Peru. Ve 47členné radě je pak podpořily například Austrálie, Japonsko či Ukrajina, naopak proti hlasovaly Kamerun, Čína, Kuba, Egypt či Saúdská Arábie. Celkem 21 členů rady se hlasování zdrželo.
Autoři dokumentu například hovoří o "závažných obavách vyplývajících z faktu, že Venezuela od ledna 2018 ohlásila přes 6000 případů úmrtí při bezpečnostních operacích". Podle nich mohlo být mnoho z těchto úmrtí ve skutečnosti mimosoudními popravami. Text také odsuzuje svévolné zatýkání a mizení osob perzekvovaných například příslušníky speciálních jednotek venezuelské policie FAES.
Venezuelský velvyslanec při OSN v Ženevě Jorge Valero dokument označil za "nepřátelskou rezoluci", za níž stojí Spojené státy. "Tato malá skupina plní do posledního písmene instrukce předané americkým impériem," řekl.
Rozhodnutí HRC naopak přivítaly organizace na ochranu lidských práv. "Krok Rady pro lidská práva vysílá jasný signál venezuelským úřadům, že se budou nakonec muset zpovídat ze svých zločinů," citovala agentura Reuters Josého Miguela Vivanca z organizace Human Rights Watch.
Politická a humanitární krize
Vysoká komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová v červenci ve své souhrnné zprávě o stavu lidských práv ve Venezuele upozornila na systematické mučení, nezákonné zadržování a zabíjení lidí, sexuální násilí a nevyjasněná zmizení. Vláda prezidenta Nicoláse Madura se proti zprávě ohradila. Začátkem září Bacheletová během svého vystoupení před HRC uvedla, že zvláštní policejní jednotky ve Venezuele nadále nezákonně zabíjejí při zásazích podezřelé a milionům občanů jsou upírána jejich práva.
Venezuelu svírá politická i humanitární krize, kterou vyvolává svár mezi autoritářskou Madurovou vládou a opozicí. Lídr opozice Juan Guaidó, který se v lednu prohlásil za prozatímního prezidenta, dlouhodobě požaduje, aby Maduro odstoupil a připravil půdu pro prezidentské volby pod dohledem zahraničních pozorovatelů. Poslední volby konané loni v květnu velká část opozice bojkotovala a jejich výsledek neuznala řada zemí regionu, Spojené státy ani Evropská unie. Ta v pátek uvalila sankce na dalších sedm činitelů režimu prezidenta Madura.
