Dva lídři izraelské opozice Jair Lapid a Benny Ganc, který je nyní i ve válečném kabinetu, dnes kritizovali izraelského ministra Itamara Ben Gvira za jeho vyjádření v deníku The Wall Street Journal (WSJ). Ben Gvir v něm kritizoval amerického prezidenta Joea Bidena kvůli podle něj nedostatečné podpoře Izraele v jeho postojích vůči Hamásu. Informují o tom izraelská média.
Spojené státy jsou jedním z prostředníků dohody o příměří spolu s Egyptem a Katarem, který si nedávno vysloužil kritiku od premiéra Benjamina Netanjahua. Jeho blízký spolupracovník a bývalý šéf tajné služby Mossad Jossi Kohen dnes uvedl, že kritika Kataru by měla přestat, pokud chce vláda dojednat dohodu o propuštění rukojmích, které v Gaze drží příslušníci hnutí Hamás.
Evropská unie, Spojené státy, ale například i česká vláda označují Hamás za teroristickou organizaci.
Kohen v rozhovoru s izraelským rozhlasem podle serveru The Times of Israel (ToI) řekl, že Izrael stejně zaplatí vysokou cenu za jakoukoli dohodu s Hamásem a že by ji měl proto uzavřít co nejdříve, aby skončilo utrpení rukojmích v Gaze. Podle Kohena by měli izraelští politici přestat s kritizováním Kataru, protože "je to jediná země, která může teď přinést dohodu" o propuštění rukojmích.
Katar, Egypt a Spojené státy se v jednáních snaží o co nejrychlejší příměří ve válce v Pásmu Gazy, zatímco Netanjahuovi i některým dalším ministrům jde podle některých zdrojů primárně o zničení Hamásu, což ale mnozí označují za nereálné. Spojené státy usilují o příměří a propuštění rukojmích a také o obnovení dlouhodobě zamrzlých jednání o mírovém řešení izraelsko-palestinského konfliktu. Bidenova administrativa je pro dvoustátní řešení, tedy pro vznik palestinského státu vedle Izraele.
WSJ dnes připomněl, že řada Izraelců, včetně některých vládních politiků i Ben Gvira, veřejně hovoří o znovuosídlení palestinského Pásma Gazy židovskými osadníky. K tomu vyzvala před týdnem i konference krajně pravicových aktivistů, jíž se účastnilo také 11 ministrů izraelské vlády, včetně Ben Gvira, což kritizovala mimo jiné i francouzská a německá diplomacie.
"Místo aby nám Biden poskytl plnou podporu, tak se zabývá poskytováním humanitární pomoci a paliva (do Gazy), které jde do rukou Hamásu," řekl Ben Gvir deníku WSJ. Dodal, že "kdyby byl u moci (Donald) Trump, Spojené státy by se chovaly úplně jinak". Trump jako prezident mimo jiné zkomplikoval možný návrat k izraelsko-palestinským mírovým jednáním, když přesunul americkou ambasádu z Tel Avivu do Jeruzaléma - města, jehož část chtějí Palestinci za hlavní město svého státu.
Na rozhovor ministra Ben Gvira s WSJ reagoval izraelský opoziční lídr Jair Lapid, podle něhož Ben Gvir poškodil mezinárodní pověst Izraele i jeho bezpečnost a dokázal, že "v zahraniční diplomacii ničemu nerozumí". Lapid na síti X dodal, že Netanjahu nemá "žádnou kontrolu nad extremisty ve své vládě".
Podobně kriticky se vyjádřil i Ganc, který je opozičním lídrem, ale od loňského října zasedá ve válečném kabinetu. Ganc také uvedl, že Ben Gvir jako ministr národní bezpečnosti by se měl zabývat domácí bezpečností, místo aby "způsoboval obrovské škody zahraničním vztahům Izraele".
_480x270.jpg)
