Macron: Žluté vesty mi připomněly, kým bych měl být

Protivládní protesty hnutí žlutých vest, které Francií otřásaly na konci loňského a v první polovině letošního roku, přinesly prezidentovi Emmanuelu Macronovi i něco velmi dobrého. Šéf Elysejského paláce to řekl v rozhovoru, který poskytl americkému časopisu Time. Uvědomil si prý mimo jiné, že byl příliš odtržený od života běžných Francouzů a bude jim muset lépe naslouchat.

"Určitým způsobem pro mě byly žluté vesty velmi dobré," řekl Macron. "Protože mi připomněly, kým bych měl být," uvedl.

"Mou výzvou je naslouchat lidem mnohem lépe, než jsem to dělal na úplném počátku," dodal francouzský prezident s tím, že hodlá nyní trávit mnohem více času vysvětlováním, čeho chce dosáhnout.

Zhruba v polovině svého pětiletého mandátu se Macron cítí být v Údolí smrti, jak nazval dobu mezi zahájením reforem a okamžikem, kdy se podle něj ukáže jejich přínos. "Koncem Údolí smrti bude den, kdy se dostaví výsledky," řekl.

Útoky na svou osobu nebere Macron podle svých slov příliš vážně. Nevadí mu prý ani to, že jej odpůrci nazývají prezidentem bohatých. "Já jsem u moci, já jsem vůdce, tak se s tím smiřte. Je mi to jedno," řekl. "V naší zemi máme rádi, když nás někdo vede, ale chceme naše vůdce zabít," poznamenal francouzský prezident.

Macron se na obálce evropského vydání časopisu Time objeví už podruhé. Poprvé jej autoři představili jako "příštího evropského lídra". V nynějším čísle, které vyjde na konci září, na obálce stojí, že je připraven "na restart".

Příznivci hnutí žlutých vest protestovali proti vládě a Macronově politice každou sobotu od 17. listopadu loňského roku. Původně byl jejich hněv namířen proti plánovanému zdražení pohonných hmot, postupně se ale cíle hnutí měnily a žluté vesty začaly kritizovat i různé aspekty reformní politiky kabinetu. Na první demonstraci v listopadu přišlo přes 280 tisíc lidí. Od poslední dubnové soboty už ale počet protestujících nepřesáhl dvacet tisíc a přes deset tisíc lidí se sešlo naposledy třetí sobotu v červnu.