Městečko platí rodinám za to, že mají děti

Lestijärvi, malé finské městečko na venkově, řešilo v roce 2012 velkou populační krizi. V předchozím roce se tam narodilo pouze jedno dítě, a tak se téměř neexistující porodnost rozhodli zvýšit tím, že svým obyvatelům dají za každé dítě peníze.

Druhá nejmenší obec v celé zemi rozkládající se na 574 kilometrech čtverečních má v současnosti 725 obyvatel. Populaci se v posledních sedmi letech podařilo zvýšit díky finančním příspěvkům novým rodinám, informuje server BBC.

"Každý se obával. Vždy jsme věnovali pozornost tomu, kolik dětí se má v příštím roce narodit, takže když jsme si všimli, že se v Lestijärvi opravdu narodí jen jedno dítě v roce, všechny nás to probudilo. Řekli jsme si, co s tím uděláme. S takovým tempem bychom brzy neměli žádnou školu ani nic podobného. Bylo to šokující zjištění," řekla Paula Jokelová, místní učitelka.

V roce 2012 byla jediným narozeným dítětem v městečku holčička Kerttu. Nyní chodí do první třídy a má jen dva spolužáky. Po jejím narození se tak město rozhodlo pro neobvyklé řešení populační krize. Za narození dítěte bude rodina každý rok dostávat tisíc eur (zhruba 26 tisíc korun), a to po dobu deseti let.

Od zavedení štědré nabídky uběhlo sedm let. Za tu dobu ji využilo 60 rodin. Musí ale dodržovat určité podmínky. "Pokud se rodina nebo dítě odstěhuje pryč z Lestijärvi, třeba i dočasně, potom příjem peněz zastavíme. A i když se vrátí zpátky, tak peníze už znovu nedostanou. Je to proto, aby se rodiny zavázaly k tomu, že v Lestijärvi zůstanou a budou tady žít," vysvětlil starosta městečka Esko Ahonen.

Finanční motivace k zakládání rodin, a především setrvání v maloměstě mělo v Lestijärvi pozitivní efekt. Momentálně se na první třídu připravuje 12 předškoláků, což je znatelný rozdíl oproti dřívějším rokům.

Nízkou porodností trpí celé Finsko. V zemi evidují rekordní minima narozených dětí už od roku 2010. Minulý rok šlo znovu o nejnižší porodnost v historii země. Příklad z Lestijärvi by si tak mohlo vzít více měst.

"Lidé na sociálních sítích říkají, že město k financování tohoto nápadu využívá vládních peněz. Kritizovat nás podle mě nemá smysl - je to problém, který mají všude. My jsme první, kdo se ho rozhodl vyřešit," obhajuje svůj krok starosta.