Na návštěvu k sousedovi. Na planetu Mars poletí vědecká sonda

Ve čtvrtek 30. července by měl odstartovat šestikolový automatický vědecký rover Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) a zamířit na Mars. Co o našem planetárním sousedovi víme?

Mars je druhou nejmenší planetou sluneční soustavy (po Merkuru) a čtvrtou od Slunce; oproti Zemi má jen přibližně čtvrtinový povrch a pouze asi desetinu hmotnosti. Má dva malé měsíce - Phobos (Strach) a Deimos (Hrůza).

Má velmi řídkou atmosféru, která není schopna zadržovat tepelnou výměnu mezi povrchem a okolním prostorem, což má za následek velké teplotní rozdíly během dne a noci. Zatímco průměrná teplota na Marsu je kolem -55 stupňů Celsia, teploty na povrchu mají rozpětí od -133 do +27 stupňů Celsia. Asi 95 procent atmosféry tvoří oxid uhličitý.

Přestože podmínky na povrchu Marsu jsou pro člověka velmi nepříznivé, je Mars planetě Zemi nejpodobnější. Den zde trvá jen asi o půl hodiny déle než na Zemi a sklon rotační osy způsobuje střídání ročních období, podobně jako na Zemi.

Povrch planety je převážně kamenitý a skalnatý. Vyskytují se zde dlouhá a hluboká údolí, obrovské vyhaslé vulkány, planiny pokryté písečnými dunami, dlouhá vyschlá řečiště a množství kráterů. Poblíž pólů planety lze sledovat tzv. polární čepičky.

Rudá planeta

Název dostal podle římského boha války Marta; říká se mu i rudá planeta - červený je prach a písek bohatý na oxid železitý. Peršané planetě říkali Mirich (válečný železný oštěp), Řekové Ares.

Na Marsu je také nejvyšší známá hora Sluneční soustavy - vulkán Olympus Mons, tyčící se do výšky 27 kilometrů nad povrchem planety.

Na Marsu zřejmě bývala tekutá voda, ovšem v dobách, kdy tam byly naprosto odlišné podmínky. Nyní se v tamním řídkém ovzduší voda v tekutém skupenství nevyskytuje (jen jako vodní pára či jako jemné ledové krystalky).

Podle zprávy italských vědců, zveřejněné v roce 2018 v časopise Science, je ale možné, že se pod ledem poblíž jižního pólu nachází velké solné jezero. Podle vědců takové prostředí není příliš příznivé životu v té podobě, jaká je známá na Zemi. Existují ale mikroby, které jsou schopné se na slané prostředí adaptovat.

Loni v dubnu vědci z římského Národního astrofyzikálního ústavu potvrdili, že se na povrchu Marsu vyskytuje metan, tedy plyn, který je považován za možnou známku existence živých organismů.