Za první klasický kosmodrom světa je označován nejznámější ruský kosmodrom Bajkonur, který ale leží na území Kazachstánu. Jedná se o rozsáhlý komplex odpalovacích ramp pro pilotované lety, kosmické sondy, komunikační družice a družice typu kosmos. Zřízen byl 2. června 1955.
Místo pro zřízení raketové základny, pozdějšího kosmodromu Bajkonur, bylo vybráno z řady lokalit v roce 1954 jako náhrada za územně nedostačující komplex Kapustin Jar. Polohu kosmodromu sovětské úřady ze strategických důvodů dlouho utajovaly a zveřejněna byla až po letu kosmické lodi Vostok-1 s Jurijem Gagarinem v roce 1961. Název Bajkonur je odvozen od hornického města vzdáleného asi 300 kilometrů od kosmodromu. Základně se později začalo říkat také podle blízké vesnice Ťuratam.
Rozhodnutí o vybudování Bajkonuru padlo v únoru 1955, výstavba probíhala od roku 1955 do dubna 1957. Komplex má rozlohu asi 6717 kilometrů čtverečních, kromě odpalovacích ramp se zde nachází přes 400 kilometrů železničních tratí a více než 1200 kilometrů silnic.
V říjnu 1957 byla z Bajkonuru vypuštěna první umělá družice Země Sputnik-1 a v dubnu 1961 se odtud vydal Jurij Gagarin na první pilotovaný let do vesmíru. V dubnu 2001 z Bajkonuru odstartovala ruská loď Sojuz TM-32 s prvním "vesmírným turistou", americkým multimilionářem Dennisem Titem na palubě. Nyní létají z Bajkonuru například posádky k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Rusko má startovací plochy v Bajkonuru pronajaty do roku 2050 a každoročně odvádí do kazašské státní pokladny 115 milionů dolarů (přes 2,8 miliardy korun) nájemného.
Závislost Ruska na Bajkonuru by měl snížit nový ruský kosmodrom Vostočnyj, který se nachází v Amurské oblasti a jehož stavba začala v roce 2010. O šest let později z něj odstartovala první raketa, kosmodrom však dosud není zcela hotov.