Obyvatelé zemí bývalého východního bloku nejsou plně spokojení s politickou a ekonomickou situací ve svých státech. Jenom pár jich ale pádu železné opony lituje, zjistil průzkum, který u příležitosti 30. výročí pádu komunistických režimů provedla společnost Pew Research Center.
Průzkum se dotazoval obyvatel 17 zemí, včetně 14 členů Evropské unie z obou stran železné opony, Ruska, Ukrajiny a Spojených států. Zkoumal mimo jiné názor na přechod k vícestranickému politickému systému, volný trh, spokojenost s Evropskou unií či vyhlídky do budoucna.
Změny, které přinesly události let 1989 až 1991, si podle průzkumu pochvaluje 82 procent Čechů a 74 procent Slováků. Nejméně šťastní jsou pak Rusové, kde by jich 48 procent raději setrvalo v Sovětském svazu. Pádu komunistického režimu lituje také třetina Bulharů a Ukrajinců.
Pouze málo Čechů má však důvěru v současné politiky. Přes 70 procent jich nevěří, že politiky zajímá jejich názor. Stejně pesimistický náhled má více než polovina dotázaných ze všech zemí, výjimku tvoří pouze Švédsko a Nizozemsko, kde voleným zástupcům důvěřuje něco přes 50 procent lidí.
Země bývalého východního bloku se obecně shodnou na tom, že členství v Evropské unii jim je ku prospěchu. Pozitivní náhled na EU má například 84 procent Poláků a 70 procent Slováků, naopak v Česku na Unii negativně nahlíží 43 procent dotázaných, což je nejvyšší počet ze všech států východní a střední Evropy kromě Ruska.
Zatímco většina dotázaných napříč státy se shoduje, že konec komunismu měl dobrý vliv na úroveň vzdělání a životní úroveň celkově, přes 53 procent si myslí, že se zhoršila kvalita zdravotní péče.
Na rozdíl od Západu si však Východ myslí, že ho čeká lepší budoucnost. Přes 60 procent Ukrajinců, 57 procent Poláků či 51 procent Čechů věří, že na tom budou jejich děti finančně lépe než oni. Pesimističtější pohled mají země západní a jižní Evropy, v zářnou budoucnost nastupující generace věří jenom 22 procent Britů, 25 procent Španělů a 16 procent Francouzů.
_480x270.jpg)
