Pařížská pevnost Bastila se zapsala do historie, je symbolem politického útlaku

Pařížská královská pevnost Bastila, jejž základy byly položeny 22. dubna 1370, byla původně postavena na obranu proti Angličanům. Do historie se ale zapsala hlavně rolí, kterou sehrála během francouzské revoluce o čtyři staletí později.

Během let byla využívána jako státní vězení pro odpůrce královského režimu, včetně kritiků francouzského absolutismu. A její dobytí pařížským lidem se 14. července 1789 stalo stěžejním okamžikem převratu.

Pařížané původně onoho únorového odpoledne napadli pevnost proto, aby získali střelný prach, který jim chyběl do zbraní ukořistěných ve zbrojnici v Invalidovně, a hledali tam také "nelidsky týrané" politické vězně. Ti tam ale už ale dávno nebyli, přestože v nedávné minulosti za zdmi trpěl třeba samotný Voltaire. V Bastile se v červenci 1789 nacházelo pouze sedm obyčejných kriminálních zločinců, mezi nimi i pověstný markýz de Sade odsouzený za týrání.

Pád pevnosti je dnes vnímán jako začátek Velké francouzské revoluce, která ukončila vládu krále Ludvíka XVI. a přinesla konec takzvaného starého režimu. Tento den je ve Francii od roku 1880 státním svátkem a vláda Ludvíka XVI. je historicky vnímána jako přelomový bod dějin, přechod od absolutismu k občanství. Bastilu samotnou dnes připomínají jen její obrysy v dlažbě, revolucionáři ji totiž začali rozebírat už dva dny po jejím obsazení a na jejím místě vzniklo náměstí Bastily.