Politologové v Německu hodnotí práci Petra Pavla pozitivně, podle nich otevírá evropská témata

Velmi pozitivně hodnotí práci českého prezidenta Petra Pavla politologové v Německu, které ČTK k nadcházejícímu prvnímu výročí od zvolení hlavou státu oslovila. Za pozitiva označují to, že Česko má po prezidentských letech Václava Klause a Miloše Zemana jednotnou zahraniční politiku a že Pavel nastavil jasný prozápadní kurz, rozhodně se postavil za Ukrajinu a otevírá evropská témata.

"Bilance prvního roku prezidenta Pavla ve funkci je velmi pozitivní. Není to jen díky tomu, že se odlišuje od svých předchůdců a že je protipólem Václava Klause a Miloše Zemana. Petr Pavel rovněž ukázal, že je víc než jen antibabiš," řekl Kai-Olaf Lang z Nadace pro vědu a politiku (SWP). Na Pavlovi oceňuje mimo jiné to, že dokáže neformálně a sebevědomě vystupovat na mezinárodní scéně i na setkání s občany.

"Zajímavé je, že se pokouší otevřít také evropsko-politická témata a diskuse. Příkladem je výzva v jeho novoročním projevu k zavedení eura nebo návrh, velmi opatrně formulovaný, zamyslet se nad změnou rozhodovacího systému v EU," řekl.

Analytik Milan Nič z Německé společnosti pro zahraniční politiku (DGAP) označil nástup Petra Pavla na Pražský hrad za vítanou změnu, která představila jinou tvář České republiky. "Rozproudil evropskou debatu, která je v Česku zanedbaná," uvedl.

Na evropské záležitosti, které Pavel otevírá a které Německo zaznamenalo, poukázal také politolog Jan Němec, který působí na Univerzitě Lipsko. "U prezidenta Petra Pavla rezonuje téma podpory Ukrajiny, a to už od počátku, kdy německá strana byla velmi váhavá a kdy německá média a někteří akademici dávali za vzor středoevropské země, které té hrozbě více rozumí," řekl.

Vnitropoliticky se podle Langa prezident rozhodl, že nebude protihráčem vlády, ale jejím konstruktivním doprovodem, "který čas od času působí korektivně".

Původně vysoká důvěra v Pavla se postupně podle Langa zmenšila, nadále se ale pohybuje nad ostatními politiky. "Velké mezinárodní uznání očividně nedokázal vnitropoliticky zcela využít," řekl.

Oslovení politologové se shodují na tom, že česko-německé vztahy jsou nejen stabilní, ale doprovází je rovněž důvěra. Zvolením Pavla pak obě země získaly nové pojítko. "Nutno ale říci, že Miloš Zeman nefungoval vůči Německu jako žádný přímý rušivý faktor," řekl Lang. Nič k tomu poznamenal, že Zeman měl vynikající vztah s německým prezidentem Frankem-Walterem Steinmeierem a vystupoval jako garant toho, že se německé téma v české politice nebude zneužívat.

"Mohl to udělat jednoduše tím, že měl vliv v těch stranách, které si s tím pohrávaly," řekl Nič s tím, že takovým případem je politické uskupení Tomia Okamury. Zeman však byl podle Niče zatížen proruským a pročínským vystupováním. "To se nyní ztratilo," dodal k Pavlově prezidentské éře.

Za velké pozitivum Pavlova mandátu vidí Nič sjednocení české zahraniční politiky. "Česko mělo vždy několik linií zahraniční politiky. Nyní se mi zdá, že za Petra Pavla, i když není ze stejného politického tábora jako vláda, tak je konečně politika sladěná," řekl. Na to poukázal i Lang.

"Protože Česká republika nyní v základních otázkách zahraniční a bezpečnostní politiky hovoří jedním hlasem, z čehož vyplývá řada shodných postojů s Německem, máme od loňského ledna velmi harmonický obraz," řekl Lang.

Politologové také poukázali na to, že německá média se loňské volební kampani v Česku velmi věnovala, ale následně zájem opadl. Podle Langa totiž Němci tehdy přemýšleli, co by znamenalo zvolení Andreje Babiše prezidentem. Stejný názor vyslovil i Němec.

"Volby nebyly nahlíženy tolik z perspektiv vnitřní německé politiky, ale spíše z pohledu evropsko-unijního, zda se v Česku nemůže etablovat nový prezident, který bude velmi blízký (maďarskému premiérovi) Viktoru Orbánovi a také tehdy polské vládní straně a zda to nemůže být problém pro evropskou integraci," řekl Němec. Zvolením Pavla podle něj Němci pocítili úlevu. "V uvozovkách, že si můžeme odškrtnout, že Česká republika teď na pár let nebude komplikovaný případ," uvedl.

"Co platí pro českou politiku jako celek, to se vztahuje i na prezidenta Pavla. Bilaterální vztah je vnímán jako dobře fungující a značně bezproblémový, zatímco veřejná a politická pozornost se soustředí na války a krize," vysvětlil Kai to, že Německo svou pozornost soustředí na problematické oblasti.

Podobně se vyjádřil i Nič, podle kterého je Německo zahlceno velkou politikou. K omezené německé pozornosti vůči Česku Němec poznamenal, že ač to vyzní jako klišé, tak opona stále existuje i mezi východem a západem Německa, to samé pak platí dále na východ. "Němci dokážou ocenit, že z Česka nepřichází destruktivní politika. Zájem Němců o východ (Evropy) přichází, až když je problém," dodal.