Tändzin Gjamccho, známý jako 14. dalajlama, který byl vysvěcen před 80 lety, 22. února 1940, je duchovním vůdcem Tibetu žijícím v exilu. Respekt a úctu si vydobyl zejména snahou o nenásilné řešení problémů světa a svého rodného Tibetu. Dalajlama (84), nositel Nobelovy ceny za mír z roku 1989, se nesnaží o úplnou nezávislost Tibetu, ale o širší autonomii. Čína ho opakovaně obviňuje z toho, že se snaží Tibet od Číny odtrhnout.
Plnou světskou i duchovní odpovědnost, vyplývající z funkce, musel převzít v 16 letech vzhledem k postupující čínské okupaci (čínská armáda vtrhla na tibetské území v říjnu 1950). V letech 1954 až 1955 cestoval po Číně, na pozvání Mao Ce-tunga se zúčastnil zasedání parlamentu a v roce 1956 se stal předsedou přípravného výboru Tibetské autonomní oblasti. Neplodná jednání s Čínou a vojenský zásah proti povstání Tibeťanů v roce 1959 ho donutily k odchodu z vlasti.
Dalajlama se usadil u severoindického města Dharamsála, kde zřídil uprchlické tibetské centrum, v němž nyní sídlí tibetská exilová vláda, klášter, univerzita a školy. Autorita a neobyčejné charisma vytvářejí z dalajlamy těžko uchopitelný fenomén. Vůdce bez země, politik a filozof svými myšlenkami přitahuje nejrůznější publikum. Respektují ho a přijímají i někteří nejvyšší představitelé států, jiní se ale kvůli hrozbě zhoršených vztahů s Čínou s dalajlamou odmítají sejít.
Dalajlama (lama, jehož moudrost a ctnost jsou bezbřehé jako oceán - dalaj) se narodil 6. července 1935 v Tagccheru v Tibetu v rodině rolníka a ve dvou letech byl rozpoznán za reinkarnaci 13. dalajlamy. Duchovním vůdcem Tibetu byl vysvěcen v paláci Potála ve Lhase, kde pod dohledem nejlepších učenců získal vzdělání a zasvěcení ve všech čtyřech tradičních školách buddhismu, ale i v historii, astrologii a jiných vědách.
Československo dalajlama poprvé navštívil v únoru 1990 na pozvání tehdejšího prezidenta Václava Havla. Od té doby byl v Česku několikrát, naposledy se v roce 2016 zúčastnil pražské konference Forum 2000.
_480x270.jpg "Česká tajenka")