K hlavním delší dobu diskutovaným tématům v Izraeli (mír s Palestinci, bezpečnost či drahý život) přibyla v posledních letech otázka dalšího působení premiéra Benjamina Netanjahua, který byl loni obviněn z podvodu, zneužití důvěry a podplácení, a také role ultraortodoxní komunity v zemi.
Kvůli sporu o výjimku z branné povinnosti pro muže z ultraortodoxní části izraelských občanů skončila v prosinci 2018 předčasně Netanjahuova vláda (a byly vypsány loňské dubnové volby) a ze stejného důvodu pak selhaly loni v květnu pokusy sestavit novou vládu. Po dalších volbách loni v září, ve kterých těsně vyhrálo centristické uskupení Modrá a bílá Bennyho Gance, ale nikdo neuspěl se sestavením kabinetu. Proto se konají 2. března další volby, třetí za rok a desáté předčasné v řadě.
Pravicový Likud premiéra Netanjahua, jenž je premiérem s přestávkou již téměř 14 let, vyhrál volby v letech 2013, 2015 a loni v dubnu. Druhé loňské volby v září pro sebe ale těsně získala středová koalice Modrá a bílá někdejšího šéfa generálního štábu armády Bennyho Gance.
Obvninění? Je to pokus o převrat
Ve volbách v březnu 2015 vyhrál Likud premiéra Netanjahua, který o dva měsíce později sestavil pravicovou vládu. Kabinet skončil v prosinci 2018 kvůli krizi kolem zákona o výjimkách z povinné vojenské služby pro ultraortodoxní židy. A loni v listopadu generální prokurátor Avichaj Mandelblit Netanjahua obvinil z podvodu, zneužití důvěry a podplácení ve třech případech (bylo to poprvé, kdy čelil úřadující předseda izraelské vlády obvinění z korupce). Premiér uvedl, že neodstoupí, a obvinění označil za pokus převrat.
I v minulých letech dominovala politice Izraele zejména bezpečnostní témata s hrozbami ze strany Íránu, radikálů z palestinského Hamásu z Pásma Gazy či šíitů z libanonského Hizballáhu. Izrael několikrát vojensky zasáhl proti íránským cílům v Sýrii, kde trvá občanská válka, konfrontace trvá na hranicích s Pásmem Gazy, kde zahynuly již desítky lidí.
Přesun ambasády
Mírový proces s Palestinci se již několik let více méně nepohnul z místa. Letos v lednu představil americký prezident Donald Trump politický mírový plán pro Blízký východ. Trump řekl, že plán obsahuje základy pro "realistické dvoustátní řešení", tedy vytvoření palestinského státu po boku Izraele. Dokument sice počítá s vytvořením nezávislého palestinského státu, zároveň však označuje Jeruzalém za nedělitelné hlavní město Izraele a uznává izraelskou svrchovanost nad části Západního břehu Jordánu. Netanjahu plán uvítal, palestinští lídři jej ale odmítli.
Z vnitropolitických témat zaujal parlamentem přijatý kontroverzní zákon, který zemi definoval jako výlučně židovský stát, arabština už není oficiálním jazykem (jen hebrejština), zakládání židovských osad zákon označil za národní zájem a hlavním městem stanovil Jeruzalém. V květnu 2018 USA oficiálně přemístily své velvyslanectví v z Tel Avivu do Jeruzaléma a staly se první zemí světa s ambasádou v Jeruzalémě.
Sociální nerovnost
Voliče již několik let ale spíše trápí rostoucí sociální nerovnost ve společnosti a "drahý" život, podle jednoho průzkumu jsou sociálně-ekonomické otázky rozhodující pro čtvrtinu voličů. Ačkoli je v židovském státě nezaměstnanost nízká, inflace prakticky neexistuje a hospodářský růst vysoký, přes 20 procent populace žije pod hranicí chudoby. Problémem je vysoká cena bydlení, nedostatek lůžek ve státních nemocnicích či narůstající ceny základních produktů.
K favoritům třetích voleb během jediného roku patří Modrá a Bílá a Likud. Koalici "modrobílých" utvořil loni bývalý náčelník generálního štábu armády Benny Ganc, který stojí v čele strany Nezlomný Izrael, s centristickou stranou Ješ Atid někdejšího ministra financí Jaira Lapida a s další novou formací Telem exministra obrany Mošeho Jaalona. Za alianci kandiduje též šéf odborové centrály Histadrut.
Volební účast
Do Sjednocené kandidátky se loni spojily čtyři arabské strany, které reprezentují na 18 procent izraelských Arabů. Do voleb jde v koalici Pravice (Jemina) spojená nacionalistická část pravicového spektra. Levicová Strana práce (již v koalici s centristickou stranou Most, Gešer) se letos spojila s levicovým Merecem. Do voleb už nejde loni vzniklá levicová koalice Demokratický svaz, kterou tvořila strana Demokratický Izrael někdejšího premiéra Ehuda Baraka, strana Merec a představitelka izraelské Strany práce Stav Šaffirová.
Do 120členného Knesetu, který je volen obyvatelstvem na čtyři roky podle systému poměrného zastoupení, by se měla dostat i sefardská náboženská strana Šas, aškenázský náboženský blok Jednotný judaismus tóry či nacionalistická sekulární strana Izrael je náš domov někdejšího ministra obrany Avigdora Liebermana.
Volební účast byla loni v září 69,8 procenta, loni v dubnu 68,4 procenta, o čtyři roky dříve 72,4 procenta, k předchozím čtyřem volbám v letech 2003, 2006, 2009 a 2013 přišlo méně než 70 procent voličů, účast nad 80 procent byla naposledy zaznamenána v roce 1969.
_480x270.jpg)
