Při protestech proti inauguraci běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka bylo zadrženo 364 lidí. S odvoláním sdělení ministerstva vnitra to ve čtvrtek uvedla agentura TASS. Nevládní organizace Vjasna dříve zveřejnila seznam 269 zatčených. Šéf diplomacie EU ve čtvrtečním prohlášení označil středeční uvedení Lukašenka do úřadu za nelegitimní.
Ve středu a v noci na čtvrtek vyšly do ulic v metropoli Minsku, ale i Grodnu, Mogilevu, Brestu, Borisovu a dalších běloruských městech tisíce lidí, aby protestovaly proti v pořadí šestému uvedení do úřadu autoritářského prezidenta Lukašenka.
Předem neohlášená inaugurace se odehrála navzdory déle než měsíc trvajícím masovým demonstracím proti výsledkům srpnových prezidentských voleb, které běloruská opozice a část mezinárodního společenství označuje za zmanipulované.
"Včera, 23. září, bylo na různých místech země zaznamenáno 59 protestních akcí, jichž se zúčastnilo kolem 5000 lidí. Jen včera bylo za porušení zákonů o masových akcích zadrženo 364 občanů, z toho 252 v Minsku," citovala agentura TASS z prohlášení běloruského ministerstva vnitra.
Zraněno bylo několik lidí
Policisté k rozehnání demonstrantů použili slzný plyn a vodní děla, přičemž demonstranty polévali vodou smíšenou s barvou, aby je následně mohli rozpoznat a zadržet, uvedla agentura TASS.
Podle DPA bylo zraněno několik lidí, na místě je ošetřovali další účastníci protestu. Očití svědci uváděli, že v Minsku slyšeli i střelbu. Úřady to popřely s tím, že policisté měli situaci pod kontrolou, uvedla běloruská státní agentura Belta.
Evropská unie Lukašenka bez ohledu na středeční obřad v Minsku hlavou běloruského státu neuznává. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell ve čtvrtečním prohlášení označil akt za nelegitimní. "Volby z 9. srpna nebyly svobodné ani spravedlivé. EU neuznává zfalšované výsledky. V důsledku toho takzvaná 'inaugurace' z 23. září 2020 a nový mandát Alexandra Lukašenka postrádá demokratickou legitimitu a přímo odporuje vůli velké části běloruského lidu," uvedl Borrell.
Rozhodnutí neuznat Lukašenka jako prezidenta již ve středu potvrdily mimo jiné Německo, ČR a Litva, jakož i Spojené státy.