Tisíce lidí v Santiagu de Chile a dalších městech této jihoamerické země ve čtvrtek opět protestovaly proti vládě prezidenta Sebastiána Piňery a požadovaly sociální reformy.
Agentura Reuters uvedla, že americké ministerstvo zahraničí má indicie o ovlivňování protestů prostřednictvím sociálních sítí z Ruska. Protesty v Chile, které trvají už přes dva týdny, si dosud vyžádaly 23 obětí na životech.
O zasahování cizích mocností do protestů v Chile hovořil v telefonátu s Piňerou také americký prezident Donald Trump. Podle něj "zahraniční síly podkopávají instituce a demokracii v Chile". Ve středečním hovoru, o němž informoval Bílý dům ve čtvrtek, ale Trump nejmenoval žádnou zemi, která by protesty v Chile rozdmýchávala. Nejmenovaný činitel amerického ministerstva zahraničí však ve čtvrtek uvedl, že ministerstvo má indicie o "ruské aktivitě podporující negativní kurz" v Chile.
Protivládní protesty
Demonstrace v Chile, které jsou nejhoršími protivládními protesty za 30 let, vypukly v polovině října původně kvůli dalšímu zdražení jízdného v metru v Santiagu de Chile a pak se rozšířily do dalších měst. Chilané demonstrují kvůli růstu životních nákladů a dlouhodobé neochotě vlády řešit sociální nerovnost. Kvůli protestům, které se mnohde zvrhly v zapalování veřejného majetku i obchodů, vláda vyhlásila výjimečný stav, který provázely v řadě měst noční zákazy vycházení. Výjimečný stav byl zrušen v neděli.
Chilská prokuratura ve středu informovala, že vyšetřuje 840 stížností na porušování práv ze strany bezpečnostních složek při potlačování demonstrací. Většina stížností je na policisty, asi 40 na vojáky. Na 530 stížností se týká nezákonného omezování a zhruba stovka se vztahuje ke zraněním či úmrtím.
Prokuratura vyšetřuje 23 úmrtí v souvislosti s výjimečným stavem vyhlášeným na začátku protestů v téměř celé zemi. Podle národního institutu pro lidská práva (INDH) pět lidí zemřelo kvůli střelbě ze strany bezpečnostních složek. V nemocnicích je nyní kvůli protestům 1233 lidí zraněných různými typy nábojů střelných zbraních.
