Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis vyzval EU, aby pomohla Turecku dalšími financemi na migrační politiku, a zároveň upozornil na narůstající počty migrantů připlouvajících z Turecka na řecké ostrovy v Egejském moři. O čtvrtečním vyjádření Mitsoakise po schůzce s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem v New Yorku informoval server Euractiv.
"Je jasné, že potřebujeme novou dohodu. Ankara musí dodržovat své závazky z předchozích dohod a EU musí uznat, že Turecko hostí miliony uprchlíků a potřebuje další finanční pomoc i po roce 2019," citoval Euractiv řeckého premiéra. V Turecku žije přes 3,6 milionu syrských uprchlíků a Erdogan v posledních měsících opakovaně pohrozil, že pomyslnou bránu do Evropy otevře.
Předchozí dohoda Bruselu s Ankarou, v níž EU slíbila Turecku šest miliard eur za pomoc při zvládání migrační vlny z Blízkého východu a která začala platit na jaře 2016, výrazně snížila příliv běženců z Turecka do Řecka. Letos se ale Řecko stalo opět hlavní vstupní branou migrantů přes Středomoří do Evropy poté, co jí loni bylo Španělsko a před ním Itálie.
Evropská komise (EK) tento týden na dotaz serveru Euractiv uvedla, že si je vědoma narůstajícího počtu migrantů proudících z Turecka do Řecka a Bulharska, ale nový balík pomoci Turecku v brzké době vyloučila. Na větší migrační vlnu si minulý týden stěžoval i bulharský premiér Bojko Borisov.
"Jsme si vědomi narůstajícího počtu příchodů (migrantů) do Řecka a Bulharska. Ale je třeba říci, že tyto počty jsou mnohem nižší než ty před uzavřením (migrační dohody) EU-Turecko," řekla serveru Euractiv tento týden mluvčí EK Natasha Bertaudová. Dohoda s Tureckem byla reakcí na masovou migrační vlnu z roku 2015, kdy do EU dorazilo přes milion běženců, z toho na 860 tisíc přes Řecko.
Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) dorazilo do Řecka z Turecka od letošního ledna ke konci minulého týdne 41 940 migrantů, z toho 32 685 přes moře. Podle dohody mezi Tureckem a EU z roku 2016 by měli být vráceni zpět, právní postupy jsou však na zatížené řecké straně už řadu let pomalé.
Řecké ostrovy v Egejském moři se tak dlouhodobě potýkají s přeplněnými uprchlickými centry. Na pěti ostrovech žije ve státních uprchlických centrech přes 28 tisíc běženců, uvedl řecký deník Kathimerini. Například na ostrově Lesbos žije v táboře Moria a jeho okolí asi 13 tisíc lidí, přitom tábor byl postaven pro 3 tisíce osob.
Řecký ministr pro civilní obranu Michalis Chrysochoidis proto jednal se zástupci řeckých regionů o plánu přemístění asi 10 tisíc žadatelů o azyl z řeckých ostrovů na pevninu.
Deník Kathimerini také napsal, že podle jeho zdrojů Řecko na schůzce ministrů vnitra a spravedlnosti EU v Lucemburku 8. října navrhne, aby bylo zahrnuto do podobného mechanismu přerozdělování migrantů, který dohodly v pondělí na Maltě Německo, Francie, Itálie a Malta. Ty řešily problém běženců zachráněných v centrálním Středomoří humanitárními loděmi a shodli se na dočasném dobrovolném mechanismu jejich přerozdělování. Výhrady má i Španělsko, které také chce, aby se mechanismus netýkal jen centrálního Středomoří a zahrnul i migranty zachráněné pobřežní stráží.
Mitsotakis zastává tvrdší postoj v migrační politice než jeho předchůdce Alexis Tsipras, který stál v čele řecké vlády do začátku letošní července, a chce více tlačit na ostatní země EU, aby Řecku s migrací pomohli, uvedl server Euractiv.
