_960x540.jpeg "Muž bez domova v Miláně.")
Už více než dva týdny italská vláda opakuje hlavní výzvu, jak zvládnout šíření koronaviru: Zůstat doma. Ale pro tisíce lidí, kteří nemají střechu nad hlavou nebo žijí v extrémní bídě, je požadavek držet se mimo ulice prakticky nemožný, napsal zpravodajský server The New York Times.
"Na požadavek držet se doma nemohou reagovat, protože nemají kam jít," řekla Francesca Zuccariová, koordinátorka služeb pro osoby v extrémní bídě z charity svatého Egidia. Podle ní na nyní vylidněných ulicích Říma žije zhruba 8 tisíc bezdomovců. "Problém je, že jde o nejzranitelnější část populace. O ty, kteří jsou nejvíce vystavení riziku nákazy," dodala.
Itálie už zaznamenala téměř 64 tisíc nakažených, což je nejvyšší počet v Evropě, a více než 6 tisíc úmrtí - nejvíce na světě. Zatímco se země snaží zvládnout vlnu nákazy, vláda vydala přísná nová opatření. Jejich základem je držet se v bezpečí a podřídit se vládním nařízením, což je ale pro nejchudší obyvatele nedostupný luxus.
Jak si můžete umýt ruce, když nemáte umyvadlo? Zásobit se potravinami, když nemáte peníze? Nebo se schovat doma, když nemáte střechu nad hlavou? I když vývařovny a útulky pro bezdomovce v Římě zůstávají otevřené, neformální systém podpory - od mincí hozených do kelímku nebo zaplacení pečiva k snídani - už neexistuje. A uzavření barů a restaurací jim odřízlo přístup k možnosti umýt se.
"Obyvatelé neustále slyší, že si mají mýt ruce," dodala Zuccariová. "Bezdomovci ale nevědí, kam mají jít." A co víc, obrovské narušení pouličního života ve městě znamená, že mnozí z nich jsou o hladu.
Tři dny v týdnu mohou lidé dostat horké jídlo ve vývařovně, kterou charita svatého Egidia provozuje v paláci ve čtvrti Trastevere v centru Říma. V ostatních dnech dobrovolníci charity roznášejí večeři v krabičkách na všechna místa, kde se bezdomovci obvykle zdržují - včetně železničních stanic. Každý týden charita rozveze 2500 těchto jídel.
Pro bezdomovce je momentální situace katastrofou
V nedávném odpoledni byly ulice v Trastevere nezvykle tiché. Hrstka chodců, kteří se tu objevili, mířila stejným směrem - k vývařovně svatého Egidia. Kvůli pravidlům o dodržování odstupu může kolem dlouhých řad stolů v hlavní jídelně sedět méně lidí než jindy. Proto charita zůstává otevřená déle, aby měli všichni šanci se najíst.
Charita svatého Egidia vznikla v roce 1968, když se skupina studentů rozhodla, že chce pomoci chudým lidem ve městě. Zuccariová se k ní přidala před více než 40 lety. "Byla jsem hodně mladá," říká o době, kdy v římských chudinských čtvrtích žilo 70 tisíc lidí. "Dneska je chudoba víc skrytá. A ve městě ji ještě zhoršuje samota," dodala. "Lidé často končí na ulici, protože se nemají na koho obrátit, aby jim pomohl."
Navzdory hladu ale počet lidí využívajících kuchyni charity v posledních týdnech klesl. "Pohybovat se po městě je problém. Policie zastavuje i bezdomovce, takže mají strach," řekla. Těm, kdo poruší karanténu, hrozí pokuta v přepočtu ve výši 5600 korun a až tři měsíce vězení.
Mnoho bezdomovců se přesunulo blíž k Vatikánu. Tady papežská charita rozdává jídlo a provozuje sprchy. A působí tu také Misionáři charity; kongregace, kterou založila Matka Tereza.
I v nejlepších časech mají dobročinné spolky problém s nedostatkem peněz - a charita svatého Egidia nyní potřebuje finance navíc na obličejové roušky, jídlo a dezinfekci na ruce. Mnoho ze starších dobrovolníků, kteří obvykle vypomáhali v kuchyni nebo rozváželi krabičky s jídlem, uposlechlo varování vlády a zůstalo doma.
Nedávno večer byl mezi hosty ve vývařovně i 34letý bezdomovec, který se představil jen jako Arturo. "Je to katastrofa," řekl o nynější situaci. "Spousta lidí trpí."
