V souvislosti se šířením nového typu koronaviru většina zemí světa nošení roušek venku svým občanům nepřikazovala, pouze doporučovala, situace se ale v poslední době mění. ČR zpočátku patřila k výjimkám, povinné nošení roušek mimo domov nařídila česká vláda mezi prvními s účinností od 19. března, například sousední Slovensko zavedlo toto opatření od 25. března. Povinnost nosit roušky na veřejných místech měl také například Izrael, Turecko, Ukrajina, Bulharsko, Polsko nebo Lucembursko.
Po uvolnění pravidel po zlepšení situace nyní s nástupem druhé vlny nákazy řada zemí opět zpřísňuje opatření zaměřená proti šíření koronaviru včetně nošení roušek. Většina zemí nařizuje nošení roušek v hromadné dopravě, zdravotnických zařízeních a v uzavřených prostorách.
Některé země jsou v nařízeních ohledně nošení roušek ještě dál. Ve Francii lidé musejí roušky nosit nejen v prostředcích hromadné dopravy, v obchodech či kostelech, ale i při pobytu ve vybraných venkovních lokalitách po celé zemi a od 1. září Francie zavede povinné nošení roušek i na pracovišti s výjimkou samostatných kanceláří. V Paříži a jejím nejbližším okolí, což představuje zhruba sedm milionů lidí, v pátek začala platit povinnost nosit na veřejnosti roušky. Výjimku mají cyklisté či sportující venku a děti mladší 11 let. Roušku musí mít i lidé na skútrech či motocyklech.
Itálie nařídila, aby lidé večer po 18:00 povinně nosili roušky i na venkovních veřejných místech. V Itálii budou muset na chodbách škol nosit roušky také žáci a studenti. Roušky na veřejnosti jsou povinné také ve Španělsku, kde budou nosit roušky také žáci. Na Slovensku kromě nošení roušek ve vnitřních prostorách budou muset od zářijového návratu do lavic nosit děti od pátých tříd po celou dobu ve škole roušku, a to nejméně první dva týdny výuky.
Švédsko a Island si jdou vlastní cestou
"Proti proudu" jdou naopak Švédsko a Island. "Víme, že v zemích, kde se zvyšuje počet nakažených, jako je Španělsko, Belgie a další, platí nařízení o rouškách a přesto případů přibývá," uvedl švédský epidemiolog Anders Tegnell. Podobné argumenty zaznívají i z Islandu, ostatní severské země, které dříve také nošení roušek neuznávalo jako nástroj boje proti nákaze, v posledních své stanovisko mění. V Dánsku budou povinné v hromadné dopravě, vlády ve Finsku a Norsku nošení roušek pouze doporučují. Nošení roušek na rušných místech přestávají nově vyžadovat Amsterodam a Rotterdam.
V sousedním Německu je rozhodnutí o rouškách v rukou místních vlád, většina z nich nošení roušek nařizuje v hromadné dopravě a v obchodech, některé státy nařizují nošení roušek i na venkovních trzích. Za porušení povinnosti nosit roušku bude v Německu hrozit pokuta nejméně 50 eur (přes 1300 Kč). Ve Španělsku bude nedodržování pravidel o nošení roušek sankcionováno pokutami až do 100 eur (asi 2600 korun).
Rakušané kvůli koronavirové pandemii nosí roušky v prostředcích MHD a ve vybraných prostorech, jako jsou obchody s potravinami, banky, úřady, pošty a lékařská zařízení. Horní Rakousy, které sousedí s jižními Čechami, však 9. července zavedly povinnost nosit roušky prakticky ve všech vnitřních prostorech, včetně obchodů, restaurací či kadeřnictví, od pátku 29. srpna nařízení místní úřady zrušily.
V koronavirovou pandemií nejvíce zasažených USA povinnost nosit roušku upravují jednotlivé státy. Aktuálně tuto povinnost podle asociace amerických důchodců AARP zavedlo 34 států.
