Washington evropským lídrům vzkázal, že je ochoten zcela odvolat protiíránské sankce. Po návratu ze zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku to podle agentury Reuters prohlásil íránský prezident Hasan Rúhání. Írán ale i přes naléhání evropských zemí odmítl se Spojenými státy usednout k jednacímu stolu, dokud sankce platí. Americký prezident Donald Trump naopak opět uvedl, že sankce zrušit odmítl.
Německo, Británie a Francie podle Rúháního trvaly na společném jednání s představiteli Íránu a USA. "Německá kancléřka (Angela Merkelová), britský premiér (Boris Johnson) a francouzský prezident (Emmanuel Macron) trvali na společném jednání s americkými činiteli," uvedl Rúhání na svých oficiálních webových stránkách. "Mělo se jednat o zrušení sankcí a oni (Spojené státy) jasně řekli, že sankce odvolají," stojí v prohlášení.
Íránský prezident doplnil, že na něj lídři Francie a Británie naléhali, aby se s Trumpem setkal. Macron ho prý varoval, že by to byla promarněná šance, zatímco Johnson se nechal slyšet, že by se k tomu měl odhodlat. Íránský prezident ale uvedl, že Írán sice je připraven jednat, nikoliv však pod tlakem ze strany Spojených států.
Americký prezident Donald Trump naopak napsal na twitteru, že americké sankce proti Íránu zrušit odmítl. "Írán podmínil jednání tím, že zruším sankce, které jsme na ně uvalili. Samozřejmě jsem řekl: Ne!" napsal Trump.
V New Yorku se Rúhání a Trump nakonec nesetkali.
Írán v minulosti opakovaně jakákoliv jednání s USA vyloučil, pokud Washington nezruší protiíránské sankce, které mají tvrdý dopad na íránskou ekonomiku. Sankce Spojené státy zavedly poté, co Trump loni oznámil, že odstupuje od mezinárodní jaderné dohody s Íránem z roku 2015. V této dohodě se šesti světovými mocnostmi - USA, Francií, Německem, Británií, Čínou a Ruskem - se Írán zavázal, že omezí svůj jaderný program výměnou za zrušení sankcí.
Trump ale dohodu, uzavřenou po létech vyjednávání za jeho předchůdce Baracka Obamy, kritizoval s tím, že se nevztahuje na íránský balistický program a zapojení Íránu do konfliktů v regionu. Letos začal Írán postupně části jaderné dohody vypovídat a pohrozil, že v tom bude pokračovat, pokud evropští signatáři nepodniknou kroky, které omezí dopad amerických sankcí.
Napětí mezi USA a Íránem ještě více vygradovalo tento měsíc po útocích na saúdskoarabské ropné rafinérie. K útokům se přihlásili Íránem podporovaní šíitští povstalci v Jemenu. Rijád a Washington ale z útoku viní Írán. Ten to však odmítá.
