Rušení Úřadu speciální prokuratury (ÚSP) na Slovensku nemá nic společného s evropským právem ani s právním státem, uvedl dnes v tiskovém prohlášení slovenský premiér Robert Fico. Návrhy jeho vlády na změny v trestním právu včetně zrušení ÚSP, který v zemi dohlíží na vyšetřování nejzávažnější kriminality a také různých kauz z doby předchozího vládnutí Ficovy strany Směr-sociální demokracie (Směr-SD), analyzuje exekutiva Evropské unie. Komisař pro spravedlnost Didier Reynders ve středu řekl, že Evropská komise nebude váhat zasáhnout proti Slovensku jakýmkoli způsobem, včetně omezení fondů, pokud by slovenské kroky v oblasti právního státu porušovaly pravidla EU. Slovenská opozice svolala kvůli vládním návrhům další demonstrace.
"Mrzí mě ovšem, že komisař úmyslně neuvedl důvody, pro které vláda SR přistupuje ke zrušení ÚSP. Nebudu nyní komentovat jeho pohnutky zamlčet tato závažná fakta," komentoval Fico vystoupení Reynderse před poslanci Evropského parlamentu. Ficovo vyjádření poskytl ČTK úřad slovenské vlády.
Slovenský premiér zrušení ÚSP, který v zemi funguje od roku 2004, opakovaně zdůvodňuje údajným porušováním lidských práv a také "zvěrstvy" ze strany prokurátorů ÚSP. Proti tomuto elitnímu útvaru prokuratury začal Fico vystupovat ještě jako opoziční politik v uplynulých třech letech, kdy policie pod dohledem ÚSP obvinila v různých případech desítky bývalých vysokých úředníků, představitelů justice či podnikatelů. Někteří z nich mají podle slovenských médií vazby na Směr-SD.
Fico v souvislosti se středečním jednáním Evropského parlamentu o právním státě na Slovensku a dřívějším dopisem skupiny slovenských europoslanců zaslaném Evropské komisi v této záležitosti opět slovně zaútočil na slovenskou opozici.
"Je doslova neuvěřitelné, že slovenští europoslanci žádají EK, aby potrestala Slovensko nevyplacením evropských fondů, věříce, že to poškodí slovenskou vládu v očích veřejnosti. Takové věci nedělají ani krysy. Škodit vlastní zemi ve jménu politického souboje mohou jen bezcharakterní protislovenská individua," uvedl Fico.
Výpady proti opozici nešetřil Fico už ve středu před odjezdem do Bruselu na summit zemí EU a západního Balkánu a na následnou schůzku prezidentů a premiérů členských zemí evropského bloku. Opoziční představitelé jeho kritiku odmítli. Od minulého týdne slovenská opozice opakovaně svolala protivládní demonstrace, kterých se zúčastnily tisíce lidí.
"Budeme v protestech pokračovat. Další bude příští úterý v Bratislavě, ale v i v dalších městech," řekl novinářům předseda nejsilnějšího opozičního hnutí Progresivního Slovensko (PS) Michal Šimečka, které při pořádání protivládních demonstrací spolupracuje s Křesťanskodemokratickým hnutím (KDH) a stranou Svoboda a Solidarita (SaS).
Opozice podle něj požaduje, aby koalice z jednání sněmovny stáhla balík změn ohledně justice. "Jde o útok na spravedlnost. Je to pokus Roberta Fica ovládnout právní stát na Slovensku," uvedl Šimečka k návrhům kabinetu. Podle něj protesty a postup opozice ve sněmovně dostává vládní koalici pod tlak.
Ficovy výroky vůči opozici označil Šimečka za politický suterén. Předsedu vlády také přirovnal k někdejšímu slovenskému premiérovi Vladimíru Mečiarovi, za jehož vlády v 90. letech Slovensko čelilo kritice Západu kvůli deficitu demokracie.
Zrušení ÚSP a například snížení trestů za korupci a hospodářskou kriminalitu chce Ficova vláda prosadit ve zrychleném legislativním řízení tak, aby speciální prokuratura zanikla už k polovině ledna příštího roku. Tyto návrhy sněmovna sice zařadila do programu aktuální schůze, zatím o nich ale nezačala jednat. Opoziční poslanci ve snaze oddálit debatu a hlasování sněmovny o těchto návrzích se začali hromadně hlásit do rozpravy k jiným projednávaným návrhům a průběh schůze zpomalili také tím, že ve větších počtech reagují na vystoupení svých kolegů. Podle zástupců PS, SaS a KDH hodlá opozice v této taktice pokračovat. K postupu těchto tří stran ve sněmovně se připojilo také opoziční hnutí Slovensko (dříve OLaNO) expremiéra Igora Matoviče, jehož spory s SaS během dřívějšího společného vládnutí loni vyústily v rozpad tehdejší vládní koalice a ve vypsání nových voleb, které letos v září vyhrál Směr-SD.
