Rusové nemají vůli vyjednávat o plynu, mrzí Šefčoviče

Za zklamání označil místopředseda Evropské komise pro energetickou unii Maroš Šefčovič výsledek dalšího kola jednání se zástupci Ruska a Ukrajiny o nové smlouvě na tranzit plynu. Současný kontrakt vyprší na konci roku a Šefčovič chtěl domluvit zásadní body smlouvy budoucí.

Zvláště na ruské straně ale podle něj nebyla dostatečná vůle k zásadnímu posunu dosud zablokovaných jednání. "Jsem stoprocentně přesvědčen, že dohodu stihnout můžeme," prohlásil nicméně.

Ukrajina má dlouhodobě obavy, že Rusko její území po vypršení současné smlouvy obejde při dodávkách do Evropy prostřednictvím plynovodu Nord Stream po dně Baltského moře. Rusko tvrdí, že je připraveno v tranzitu přes Ukrajinu pokračovat, pokud bude tato trasa ekonomicky rentabilní. Brusel chce prostřednictvím trojstranných rozhovorů dospět ke smlouvě přijatelné pro Moskvu i pro Kyjev.

"Jsem zklamán výsledkem a říkám to zcela otevřeně... Kdyby byla politická vůle, tak mohl přijít posun," řekl Šefčovič novinářům. Místopředseda EK chtěl během čtvrtého kola rozhovorů dojednávat například celkové objemy plynu či délku trvání kontraktu, neuspěl však.

Třetí kolo jednání

Pro Rusko je podle místopředsedy komise problémem spor ukrajinské firmy Naftogas a ruského Gazpromu o tranzitní poplatky za plyn mířící do Evropy. Věcí z podnětu ukrajinské strany řeší arbitrážní soud ve Stockholmu. Moskva rovněž chce před podpisem smlouvy znát množství plynu, který se bude prodávat přímo Ukrajině. To je pro Rusko ekonomicky nejdůležitějším bodem nové smlouvy, zatímco Kyjev považuje za stěžejní objem plynu mířící přes Ukrajinu do Evropy.

Obě strany se podle Šefčoviče shodly na zintenzivnění rozhovorů a uspořádání listopadové schůzky na úrovni ministrů.

Obchodní jednání mezi oběma zeměmi se výrazně zpolitizovala po ruské anexi Krymu a postupu proruských separatistů na východě Ukrajiny. Současné kolo jednání zprostředkované EU bylo třetím od loňského obnovení rozhovorů.

Kyjev má na vedení plynu přes ukrajinské území velký zájem, neboť vytváří až tři procenta hrubého domácího produktu. Vyjednavače však s blížícím se koncem roku a zvýšenou zimní spotřebou plynu začíná tlačit čas. Na Ukrajině i v některých zemích EU panují obavy, že po vypršení smlouvy může plyn přestat přes Ukrajinu proudit úplně.

Šefčovič již v září prohlásil, že unie je i na tuto krajní variantu připravena. Podzemní zásobníky plynu v unijních zemích jsou podle něho téměř zcela plné a Ukrajina má zásoby plynu výrazně větší než loni touto dobou.