Situace v Bělorusku je podle Merkelové odlišná od událostí z roku 89, který vedly k pádu diktatury

Nynější demonstrace proti autoritářskému režimu běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka jsou odlišné od událostí, které vedly v roce 1989 k pádu diktatury v někdejší Německé demokratické republice. V pátek to na tiskové konferenci prohlásila německá kancléřka Angela Merkelová, která jako příklad odlišného vývoje k roku 1989 označila okupaci Československa v roce 1968, kde lidé rovněž toužili po demokracii, ale nebylo jim to dopřáno.

Pády autoritářských režimů jsou podle kancléřky závislé na geopolitické situaci. "V roce 1989 se Gorbačov rozhodl nezasáhnout," uvedla s odkazem na postoj tehdejšího šéfa Sovětského svazu Michaila Gorbačova, který prodemokratické protesty ve východní Evropě označil za výhradně vnitřní záležitost daných států. "Sovětský svaz tehdy nezasáhl," poznamenala.

"Z historie známe i jiné příklady, vzpomeňme si na Prahu v roce 1968," poukázala kancléřka na invazi vojsk Varšavské smlouvy v čele se SSSR do Československa. Jako další příklady tragického vývoje zmínila vyhlášení stanného práva v Polsku v roce 1981 a povstání ve východním Německu a Maďarsku v roce 1953.

V Bělorusku nyní demonstrují nespokojení občané proti výsledkům voleb z počátku měsíce, ve kterých opět vyhrál Lukašenko. Podle opozice i podle EU se tak stalo podvodem. EU vyzvala Lukašenka k novým volbám, ten to ale odmítá. Rusko i EU se mezitím shodly, že o své budoucnosti si musí rozhodnout Bělorusové sami, Moskva nicméně přislíbila Lukašenkovi pomoc, pokud to bude nezbytné a pokud o to požádá. Rusko již například vyčlenilo jako zálohu policejní jednotky, které by mohlo v Bělorusku nasadit.

Merkelová v pátek řekla, že doufá, že tyto ruské zálohy nebudou v Bělorusku rozmístěny. Uvedla také, že se snažila s Lukašenkem telefonicky hovořit, ten to ale odmítl.