Skupina zemí Evropské unie včetně České republiky vyzvala k přijetí sankcí vůči představitelům režimu běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka. Před jednáním unijních ministrů zahraničí přijetí postihů spojených s volebními manipulacemi a potlačováním protestů podpořilo podle agentury Reuters už devět zemí. K uvalení sankcí je ale potřeba jednomyslná shoda všech 27 států a zvláště Maďarsko je zatím v této věci zdrženlivé.
Očekává se, že ministrům páteční diskuse poslouží jako výchozí bod pro přijetí sankcí v příštích týdnech. Česko, Polsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko a Dánsko ve společném dopise podle Reuters apelovaly na sankcionování režimních činitelů s tím, že je třeba "najít důkladnou rovnováhu mezi tlakem na běloruského prezidenta Lukašenka a dialogem s ním". EU by se podle těchto zemí měla chopit v Bělorusku role mediátora.
Už v minulých dnech o sankcích veřejně mluvili vládní politici z Německa, Rakouska či Švédska. "Potřebujeme nové sankce proti těm, kteří ohýbají demokratické hodnoty a porušují lidská práva v Bělorusku," napsala na twitteru předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Podle diplomatických zdrojů citovaných médii je však nejisté, jak se k otázce sankcí postaví Maďarsko, které nabádá v otázce sankcí k opatrnosti a chce dát přednost dialogu s Lukašenkem.
Unie už v roce 2004 zavedla embargo na dodávky zbraní Bělorusku a uvalila sankce na činitele podezřelé z podílu na tehdejším zmizení Lukašenkových odpůrců. Většinu postihů však EU zrušila před čtyřmi lety, kdy běloruský vládce propustil na svobodu skupinu politických vězňů.
Policejní násilí a rozsáhlé zatýkání lidí, kteří protestují proti výsledkům nedělní prezidentských voleb, jež považují za zfalšované, odsoudila řada zahraničních politických představitelů i zastánců lidských práv. Lukašenkova vláda oznámila, že propustí všechny lidi vězněné po protestech a že je připravena zahájit dialog se zahraničními partnery.
_480x270.jpg "Česká tajenka")
_480x270.jpg "Jak to dopadlo!?")
