Před deseti lety, 21. května 2010, přinesla média zprávu, že se americkým vědcům podařilo vytvořit vůbec první živou syntetickou buňku. Převratný objev umělého života by mohl lidem pomoci k hledání nových paliv, způsobů čištění kontaminované vody nebo rychlejší výroby vakcín. Má ale i své kritiky, kteří spatřují v syntetických organismech nebezpečí.
Američtí vědci vedení doktorem Craigem Venterem sestavili podle médií genetický software a transplantovali ho do hostitelské buňky. Výsledný mikrob vypadal a také se choval jako druh přirozený.
Podle ředitele Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR Václava Hořejšího vytvořil americký tým syntetické vlákno DNA (chromozóm), na kterém je napsána genetická informace pro jednu z nejjednodušších bakterií. Vlákno se skládá z milionu genetických písmen, nukleotidů, které kódují proteiny, jež buňka vyrábí. "Vytvořit něco takového je technicky velký problém, protože DNA je lámavá a pracovat s tak dlouhým kusem DNA je velice obtížné," ocenil práci kolegů z USA.
Mnozí odborníci ale vidí v syntetických organismech nebezpečí. Helen Wallaceová z britské organizace monitorující genetické technologie Genewatch řekla, že "vypustíme-li do prostředí nové organismy, můžeme napáchat víc škody než užitku". Venter podle ní záporné stránky svého objevu bagatelizuje.