Britský premiér Boris Johnson předsedovi Evropské rady Donaldu Tuskovi zopakoval, že nechce další odklad odchodu Británie z Evropské unie. Podle mluvčího vlády totiž stále věří, že je možné v britském parlamentu novou brexitovou dohodu prosadit. Tusk na twitteru uvedl, že Johnsonovi vysvětlil, proč doporučuje lídrům unijní sedmadvacítky, aby žádost Británie o odklad přijali. Odkladu je podle vyjádření nakloněno Německo či Irsko. Francie naznačila, že je ochotna uvažovat o krátkém, "technickém odkladu". Británie by měla z EU odejít 31. října, tedy za osm dní.
"Je naprosto jasné, že veřejnost chce, abychom už dokončili brexit... Jasně říkáme, že bychom rádi zajistili brexit k 31. říjnu," řekl Johnsonův mluvčí. Podle něj premiér Tuskovi řekl, že žádný odklad brexitu nechce, neboť stále věří, že dokáže v parlamentu prosadit dohodu, kterou minulý čtvrtek s Bruselem vyjednal.
"Ve svém telefonickém rozhovoru jsem premiérovi Borisu Johnsonovi vysvětlil důvody, proč doporučuji EU27, aby žádost Spojeného království o odklad přijala," uvedl na twitteru Tusk.
O odklad brexitu požádal v sobotu Johnson, když se mu nepodařilo prosadit novou dohodu s EU v parlamentu. K poslání žádosti do Bruselu jej nutil zákon z počátku září. Premiér zaslal žádost nepodepsanou a přidal ještě jeden dopis, tentokrát podepsaný, v němž uvedl, že považuje odklad brexitu za chybu a že s ním nesouhlasí.
Jako první veřejně s odkladem brexitu o tři měsíce, tedy do 31. ledna příštího roku, vyjádřil souhlas irský premiér Leo Varadkar. Po jeho telefonátu s Tuskem irská vláda sdělila, že by v případě odkladu mohla Británie opustit unii i dříve, pokud by se jí podařilo schválit brexitovou dohodu.
Také Německo je podle mluvčího vlády Steffena Seiberta otevřeno možnosti dalšího odkladu. Na Německu podle něj žádost o odklad neztroskotá. Německý ministr zahraničí Heiko Maas řekl, že Německo nemá problém s odkladem o "dva, tři týdny". Sloužit by měl podle něj k tomu, aby mohli britští poslanci v klidu debatovat o ratifikaci brexitového zákona.
Za největšího odpůrce odkladu brexitu na straně evropské sedmadvacítky je považována Francie. Francouzská státní tajemnice pro evropské záležitosti Amélie de Montchalinová ale naznačila, že by Paříž mohla souhlasit s "čistě technickým odkladem v řádu dnů". Jakékoli další vyjednávání o brexitové dohodě ale kategoricky odmítla.
Pokud se prezidenti a premiéři 27 zemí EU nedokážou dohodnout na odkladu na dálku, budou se podle irského premiéra Varadkara zřejmě muset sejít. "Pokud bude shoda, můžeme to udělat písemnou formou. Pokud nebude, pak budeme muset svolat schůzku Evropské rady, možná příští pondělí, možná dokonce už v pátek, abychom debatovali o tom, zda umožníme odklad, na jak dlouho a za jakých podmínek," řekl Varadkar v irském parlamentu.
_480x270.jpg "La Parta")
