Úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí podepsalo 45 států, šest zemí, včetně ČR, ji neratifikovalo

Vybrané údaje o kontroverzích kolem schvalování a ratifikace Úmluvy Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí (takzvané Istanbulské úmluvy), o které by měl 24. ledna jednat Senát:

- Úmluva Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí, známá i jako Istanbulská úmluva, byla otevřena k podpisu v květnu 2011 v tureckém Istanbulu. Úmluva vstoupila v platnost 1. srpna 2014 po ratifikaci deseti zeměmi. V roce 2021 se Turecko stalo první a jedinou zemí, která od úmluvy odstoupila; tamní vláda tvrdí, že ženy jsou dostatečně chráněny před násilím místními zákony. Turecko bylo přitom první zemí, která smlouvu ratifikovala.

- Smlouvu dosud ratifikovalo 38 zemí, podepsalo ji 45 zemí. ČR ji podepsala v roce 2016 za vlády ČSSD, ANO a lidovců, dosud ji ale neratifikovala. K tomu, aby začala platit, musí ji ratifikovat Sněmovna a Senát a podepsat prezident. Kromě ČR smlouvu dosud neratifikovaly Slovensko, Maďarsko, Bulharsko, Litva a Arménie. Ázerbájdžán ji ani nepodepsal.

- Počátkem loňského června schválily s platností od 1. října připojení k Istanbulské úmluvě členské státy EU. "Úmluva se stane závaznou pouze v záležitostech, ve kterých má EU pravomoci, tedy například v azylových otázkách, v justiční spolupráci nebo se na ni mohou odvolávat zaměstnanci unijních institucí," uvedl loni na sociální síti X ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák.

- Dokument budí od počátku velké kontroverze.

- Odmítají ho konzervativci či křesťanské církve. Tato skupina tvrdí, že zmiňované trestané skutky již jsou obsaženy v domácím právu, a není tudíž potřeba obdobný dokument přijmout. Objevují se i kritické názory, že smlouva staví proti sobě muže a ženy. V Česku emoce v roce 2018 rozvířilo svatováclavské kázání katolického kněze Petra Piťhy, podle něhož by přijetí úmluvy vedlo k roztržení rodin, odebírání dětí a deportacím do "pracovně výchovných táborů vyhlazovacího charakteru". Česká ženská lobby na něj pak podala trestní oznámení kvůli šíření poplašné zprávy. Kritikům také vadí pasáž o "vymýcení předsudků, zvyků, tradic a dalších praktik, jež jsou založeny na předpokladu podřízenosti ženy anebo na stereotypním pojímání rolí žen a mužů". Kritici tvrdí, že se pak v Česku zakážou třeba Velikonoce. Experti upozorňují na to, že úmluva cílí na zákaz praktik jako ženská obřízka či dětské svatby, ne na folklor. Největší vášně pak budí slovo "gender".

- Předseda senátní ústavní komise Zdeněk Hraba z klubu ODS a TOP 09 namítal, že úmluva bude znamenat prolomení azylového práva, neboť genderově podmíněné násilí vůči ženám by byl důvod k udělení azylu. Podle senátora není jasné, jak by se prokazoval rozdíl mezi sexuálním násilím a genderově podmíněným násilím. Premiér Petr Fiala (ODS) se k léta odkládanému tématu vyjádřil v květnu při interpelacích ve Sněmovně. Žádné podstatné změny v českém právním řádu kvůli úmluvě nutné nebudou, uvedl. Pro ratifikaci úmluvy se v minulosti vyslovil také prezident Petr Pavel. Europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL) řekla, že debata je příliš ideologická. Kdyby úmluva skutečně dokázala zabránit domácímu násilí, hlasovala by pro ni "nohama rukama". Úmluva podle Šojdrové může posloužit státům, které nemají dostatečnou vlastní legislativu, ale ČR přijala zákon proti domácímu násilí dávno před úmluvou.

- Zastánci smlouvy naopak zmiňují, že podpora obětí i práce s násilnými osobami je v ČR nedostatečná. Zmiňují chybějící azylové domy či nedostupnost odborné péče po republice. Zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková na adresu odpůrců uvedla, že Česko nemá odborných služeb pro oběti dostatek a přijetím úmluvy by se zavázalo k jejich systémovému zajištění. Zmocněnkyně zmínila i ekonomické dopady. Podle vládní analýzy z roku 2017 tehdy roční ztráty a výdaje na léčbu, nemocenské, vyšetřování či podporu kvůli domácímu a sexuálnímu násilí činily asi 14,5 miliardy korun.

- Odpor ke smlouvě panuje v částech politického spektra i v jiných zemích.

- Podle slovenských kritiků se text úmluvy nezabývá pouze předcházením násilí na ženách, ale je v rozporu s definicí manželství jako svazku muže a ženy ve slovenské ústavě a zabývá se "rodovou ideologií", tedy genderovými otázkami. Slovenská sněmovna úmluvu odmítla v roce 2020.

- Také maďarský parlament přijal v roce 2020 usnesení proti úmluvě, v němž mimo jiné hovoří o tom, že "máme právo bránit naši zemi, naši kulturu, naše zákony, tradice a národní hodnoty. Genderová ideologie, která se liší od přesvědčení většiny obyvatel, to nesmí ohrozit".

- V Bulharsku Ústavní soud rozhodl, že úmluva není v souladu s ústavou. V Litvě o úmluvě několikrát marně hlasoval parlament, Lotyšsko smlouvu ratifikovalo jako zatím poslední země tento měsíc. V platnost tam vstoupí v květnu."