USA uzavře posledního února mírovou dohodu s Tálibánem

Zástupci americké vlády a afghánského radikálního hnutí Tálibán se chystají v sobotu 29. února podepsat mírovou dohodu, která by ukončila osmnáctiletou občanskou válku v Afghánistánu a umožnila postupný odchod amerických sil z afghánského území. Šéf Bílého domu Donald Trump by nepochybně rád dohodu zúročil v kampani před letošními prezidentskými volbami, v nichž se pokusí obhájit mandát. Stažení amerických vojáků z Afghánistánu patřilo k jeho hlavním slibům již před minulými prezidentskými volbami v roce 2016.

V současné době působí na afghánském území více než 12 tisíc amerických vojáků; v první fázi stahování by se kontingent měl zúžit na 8600 vojáků. Pentagon odmítl sdělit, jestli USA při jednání s Tálibánem souhlasily s tím, že nakonec odejdou z Afghánistánu američtí vojáci všichni. Mluvčí politického úřadu Tálibánu v Kataru Suhajl Šahín nicméně na twitteru uvedl, že hnutí očekává úplné stažení Američanů.

Obsah dohody nebyl zveřejněn, podle předpokladů ale Tálibán v dokumentu slíbí, že nebude poskytovat útočiště zahraničním extremistům a džihádistickým skupinám typu teroristické organizace al-Káida a Islámský stát (IS), které by z afghánského území mohly podnikat útoky na USA a jejich spojence. To bylo důvodem, proč Američané zahájili invazi do Afghánistánu krátce po teroristických útocích z 11. září 2001 na New York a Washington a přispěli ke svržení tehdejší vlády Tálibánu.

"Na základě dohody s USA všechny mezinárodní síly opustí Afghánistán, invaze skončí a nikdo nebude smět využívat afghánskou půdu proti ostatním," uvedl k připravované mírové dohodě mluvčí Tálibánu Šahín.

Jsou tam i čeští vojáci

V Afghánistánu je nyní zhruba 20 tisíc zahraničních vojáků, z nichž většina jsou Američané. Podílejí se na výcviku afghánských sil a někteří Američané jsou nasazováni do protiteroristických operací. V Afghánistánu působí i čeští vojáci.

Podpis dohody se za účasti mezinárodních pozorovatelů uskuteční v katarské metropoli Dauhá, kde má Tálibán svou politickou kancelář. Za USA podle ministerstva zahraničí dokument podepíše Zalmay Khalilzad, který vyjednávání s Tálibánem od roku 2018 vedl, za Tálibán pak jeho zástupci.

Po podpisu by měly být do deseti dnů zahájeny rozhovory znepřátelených afghánských stran o nastolení trvalého klidu zbraní a uspořádání poválečného Afghánistánu, včetně podoby nové vlády, integrace členů Tálibánu do společnosti či postavení žen. Právě vnitrofghánská jednání mohou znamenat klíčový problém, protože Tálibán dosud odmítal mluvit s vládou prezidenta Ašrafa Ghaního, kterou považuje za loutku v rukou USA.

Ghaní se v zářijových prezidentských volbách dočkal znovuzvolení, které mu podle volební komise zajistila těsná nadpoloviční většina hlasů (50,64 procenta). Tálibán, stejně jako další Ghaního oponenti, odmítl výsledky uznat a je otázkou, kdo vlastně bude Kábul při vnitroafghánských jednáních reprezentovat. Jako hostitelská země pro jednání se nabídlo Německo a Norsko, místo rozhovorů ale ještě nebylo stanoveno.

Mírová dohoda podle agentury AP rovněž vyzývá k propuštění pět tisíc vězňů z řad Tálibánu, z nichž většinu zadržuje afghánská vláda. Ačkoli Washington s Kábulem o osvobození vězňů jednal, Ghaního vláda ho veřejně neavizovala, upozornila AP.

Další překážkou úspěšného mírového procesu může být postoj některých bojovníků hnutí Tálibán, kteří nejevili o mírová jednání žádný zájem. Více než roční vyjednávání opakovaně selhala kvůli pokračujícím krvavým útokům Tálibánu. V září bezprostředně očekávaný podpis mírové dohody zmařil atentát, při němž v Afghánistánu zahynuli dva Američané.

Podmínkou sobotního podepsání dohody je, aby mu předcházel pokles násilí v Afghánistánu během sedmidenního období, které začalo v noci na sobotu. Klid zbraní je zatím oběma stranami dodržován.