Čad stáhl svou žádost o zařazení Čadského jezera na seznam světového dědictví UNESCO. Země se totiž dohodla s těžebními společnosti o zahájení ropného průzkumu. O odklad řízení požádal čadský ministr kultury dopisem, o jehož obsahu je informován list The Guardian.
Žádost ale nepodal jenom Čad, nýbrž všechny země, do jejichž pohraničí zasahuje povodí jezera, tedy také Niger, Nigérie a Kamerun. Na společném textu pracovali jejich zástupci dva roky a kamerunská ministryně pro kulturu a umění Alice Biadaová řekla, že Čad nyní ostatní partnery o svém záměru neinformoval. "Bylo by to ohromné plýtvání časem a zdroji, kdybychom v tom procesu nepokračovali," řekla.
V dopise čadského ministerstva kultury určeném OSN se uvádí, že Čad "podepsal s několika ropnými společnostmi dohody o podílu na těžbě a přidělené (průzkumné) území" zasahuje do oblasti, která se měla stát součástí kulturního dědictví. Ministr žádá UNESCO, aby proceduru pozastavilo.
Ropný průzkum
Mluvčí UNESCO upozornil, že smyslem zápisu do seznamu světového dědictví je zajistit "ochranu současných obecných hodnot (míst) pro příští generace". K regulím UNESCO podle něj nepatří možnost pozastavení žádosti o nominaci. Pokud Čad začne s ropným průzkumem, pak bude vstupní proces zrušen.
Jezero poskytuje zdroje 45 milionům lidí, kteří žijí v jeho blízkosti nebo na více než 900 ostrůvcích přímo na jezeře.
"Je to energické kulturní prostředí vyznačující se jedinečnou různorodostí a nyní dobře známým politickým, sociálním a ekonomickým systémem. Žijí tam například tisíce lidí, kteří se obejdou bez věznic a policie. Můžeme se od nich mnohé naučit. I když je to také velmi zranitelné místo: nemají nikoho, kdo by je zastupoval," upozornil Sébastien Moriset z Mezinárodního centra pro obnovu Země ve francouzském Grenoble.
Boj se suchem
Oblast ale prožívá také jednu z nejsložitějších humanitárních krizí, za níž je klimatická změna, náboženský extremismus, přesuny obyvatel a vojenské operace. Jako úkryt ji používá radikální islamistická skupina Boko Haram.
Od 70. let podobu jezera poznamenalo sucho, v němž vysychaly řeky, které se do jezera vlévají - na konci 90. let se plocha smrštila na 2000 kilometrů čtverečních, což byl ve srovnání s původním naplněním úbytek o 95 procent. S ustupující vodou přišel hlad.
Žádost o zapsání na seznam UNESCO byla ale podpořena důkazy, že v posledních letech se situace zlepšuje a jezero se znovu plní. "O rozloze jezera teď nejsou pochybnosti - díky údajům GPS víme, že má 17 tisíc kilometrů čtverečních," řekl Moriset.