Počet lidí, kteří ve světě trpí akutním nedostatkem jídla, roste alarmujícím tempem, varuje nejnovější zpráva OSN. Podle ní loni vzrostl ve světě počet lidí, kteří potřebují naléhavou potravinou pomoc, o 38 milionů na 193 milionů. Zpráva rovněž varuje, že v souvislosti s válkou na Ukrajině bude situace letos ještě horší.
"Země, které se už nyní potýkají s nedostatkem potravin, jsou zvláště ohroženy riziky vyvolanými situací ve východní Evropě," uvádí se ve zprávě s odkazem na válku na Ukrajině. Zpráva je nejnovější statistikou, kterou už několik let vydává takzvaná Světová síť proti potravinovým krizím (GNAFC). To je společná iniciativa Evropské unie, Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) a Světového potravinového programu (WFP), která vznikla v roce 2016.
Předloni činil počet lidí trpících akutním nedostatkem potravin 155 milionů, v roce 2019 to bylo 135 milionů a o rok dříve 113 milionů.
Hlavním důvodem potravinových krizí jsou ozbrojené konflikty, kvůli nimž trpělo loni nedostatkem jídla na 139 milionů lidí ve 24 zemích a územích. V roce 2020 to bylo na 99 milionů ve 23 státech. Extrémy počasí způsobily loni potravinové krize v osmi zemích a postihly 23 milionů lidí, což je rovněž víc než o rok dříve, kdy bylo kvůli přírodním katastrofám postiženo 15,7 milionu lidí v 15 zemích. Zbývající část trpěla loni nedostatkem potravin kvůli ekonomickým krizím, způsobeným zejména pandemií covidu-19; v této tabulce se počet snížil z asi 40 milionů na více než třicet.
Kromě války na Ukrajině může letos potravinové krize způsobit i růst cen energií, které se spolu s inflací odráží na cenách potravin. Rostou také ceny hnojiv pro zemědělce, kteří právě v chudých zemích Afriky tvoří velkou část pracující populace.