Zhruba před sto lety zachvátila svět španělská chřipka. Infekce, která propukla v posledních měsících první světové války, se stala jednou z nejhorších pandemií v historii.
Během několika měsíců se nakazila třetina světové populace a desítky milionů lidí nákaze podlehly. Různé správní celky tenkrát reagovaly různě. Americké město St. Louis rychle přijalo komplexní ochranná opatření, zatímco Filadelfie zaspala. Rozdíl mezi dopady epidemie v těchto dvou městech byl značný, připomněl list The Wall Street Journal.
Americký historik John M. Barry ve své knize The Great Influenza (Velká chřipka) popisuje, že Filadelfie v září 1918 i přes šířící se epidemii povolila průvod 200 tisíc lidí, při kterém se prodávaly válečné dluhopisy. Během tří dnů praskaly všechny nemocnice ve městě ve švech. Omezení veřejných shromáždění a zavření škol ve Filadelfii přišlo až zhruba dva týdny poté, co se zde objevil první případ nákazy.
Naproti tomu St. Louis omezilo veřejná shromáždění dva dny po ohlášení prvního případu. Kromě toho městské úřady postupovaly v boji s epidemií systematicky a komplexně, vznikla například skupina složená z odborníků z nejrůznějších oblastí, což usnadnilo spolupráci napříč různými sektory. Díky těmto opatřením mělo St. Louis o polovinu méně úmrtí na 100 tisíc lidí než Filadelfie. Výsledek by byl zřejmě ještě lepší, kdyby St. Louis předčasně nepolevilo a v dodržování speciálních opatření vytrvalo až do konce.
Města, která zřídila karanténní centra a omezila shromažďování lidí uzavřením škol, divadel a kostelů, snížila počet úmrtí na španělskou chřipku na počet obyvatel o 50 procent oproti těm, která taková opatření nezavedla, píše The Wall Street Journal. Ze studií zaměřených na běžnou chřipku a různé jiné epidemie vyplývá, že informovanost lidí o správné hygieně a pravidelné mytí rukou může snížit počet nakažených až o 40 procent, poznamenává list.
