Životní styl Švédů: účinná zbraň v boji proti koronaviru?

Ve Švédsku z šíření koronaviru příliš "nevyšilují". Tamní vláda nezavedla tak striktní opatření jako ve zbytku Evropy. Důvěra mezi státem a obyvateli je velká. Sami lidé jsou navíc zvyklí vysedávat doma. Je životní styl Švédů dobrou zbraní v řešení otázky nemoci COVID-19?

"Zůstat doma nám jde docela dobře, nejsme tak společenští ve srovnání s jinými kulturami, takže je to pro nás snazší. Dělám věci jako třeba organizaci šatníku, práci z domova a taky více čtu," tvrdí v rozhovoru pro BBC 21letá studentka Cajsa Wikingová z Uppsalské univerzity.

Žije sama v jednopokojovém bytě stejně jako více než polovina Švédů, což je nejvyšší proporce z celé Evropy, uvádí data Eurostatu. Mladí Švédové jsou zvyklí opustit domov rodičů už v 18 nebo 19 letech, ve zbytku Evropy to je v průměru až v 26 letech.

Právě tenhle životní zvyk je podle odborníků klíčem k efektivnímu zabránění masivnímu šíření infekce. "Máte-li domácnost s několika generacemi, tak se nemoc u vás samozřejmě rychle rozšíří. Ve Stockholmu a dalších velkých městech Švédska žije spousta svobodných lidí, což může tempo šíření trochu zpomalit," myslí si Björn Olsen, profesor infekčních chorob z Uppsalské univerzity.

Přirozená sociální distance

Další výhodou severské země je i skutečnost, že spousta Švédů je už ze své přirozenosti navyklá dodržovat na veřejnosti osobní rozestup. Ve veřejní dopravě tak nesedí v blízkosti druhých ani se příliš často nepouští do lehkých konverzací s cizími lidmi v obchodě nebo kavárně.

"Co se týče sociálního distancování, Švédové už to umějí a přirozeně jsou zvyklí si vzájemně poskytovat spoustu fyzického prostoru, ještě před pandemickým vypuknutím koronaviru," potvrzuje Lola Akinmade Åkerströmová, autorka knihy Lagom: Swedish Secret of Living Well pojednávající o švédské kultuře. Podle ní jsou Švédové zvyklí zůstávat doma i v případě lehké bolesti hlavy nebo nevolnosti. Sami zaměstnavatelé je v takovém případě povzbuzují k tomu, aby do práce raději nechodili. Řada nakažených s lehkými symptomy, tedy ti, kteří platí za nebezpečné roznášeče, je tak automaticky izolována.

Vláda sází i na kolektivní zodpovědnost. Na rozdíl od svých sousedů zvolila strategii poklidné kontroly. V praxi to znamená, že školy pro žáky do 16 let dál normálně fungují a stejně tak i restaurace a bary. Zakázány jsou jen akce nad 50 lidí. Na lidí se pak apeluje, aby pokud možno pracovali z domova, což obyčejně jednou za čas už tak praktikují více než dvě třetiny obyvatel.

Podle národních průzkumů většina občanů dává na slova premiéra Stefana Löfvena. Jeho projevy sleduje a jejich obsahem se řídí. Státu zkrátka věří, že pandemickou krizi zvládne. Přesto ne všichni berou situaci vážně, tvrdí Wikingová. "Pořád jsem viděla hodně lidí na sociálních sítích, kteří pořádají narozeninové party s padesáti hosty a společně chodí do klubů. Podle mě je to tedy určitě problém i tady, ačkoliv trochu jiný oproti ostatním zemím," dodala studentka.

"Lidé se snaží spolu stýkat možná i kvůli nedostatku sociální interakce, které se jim normálně dostává v práci," snaží se vysvětlit nezodpovědné chování některých jedinců 29letý televizní producent ze Stockholmu Christoffer Carringer. Ve svém okolí ale spíše zaznamenává, že se jeho přátelé snaží dodržovat pravidla a bary navštěvují ve dvou nebo třech lidech.

Ruská ruleta?

Kritici se ozývají, že to nejhorší Švédsko teprve čeká a vláda by neměla situaci podcenit. Někteří dokonce přirovnávají její dosavadní konání k ruské ruletě. Jen čas tak nakonec ukáže, jestli vláda zvolila správnou cestu a nakolik samotní občané a jejich životní styl v boji proti koronaviru pomůže. "Švédská důvěra, technologie a týmová práce mohou být pro zemi i nadále cenným přínosem s ohledem na vývoj situace, ale v dobách krize, jako je tato, není nic jisté," zakončil server BBC svou úvahu.